Na internetových stránkách Nemocnice s poliklinikou Karviná – Ráj je vyvěšen dokument obsahující podmínky, za kterých je možné propustit novorozence do domácí péče před uplynutím 72 hodin po porodu (tzv. „ambulantní porod“).

Dokument je natolik zavádějící  a výhružný, že mi to nedalo a napsala jsem tamější ombudsmance  žádost o jeho revizi. Tvrzení v něm obsažená totiž odporují právním předpisům a v některých případech jsou spíše za hranicí zákona.

Dokument si můžete přečíst zde: Informace_k_ambulantnímu_porodu

Aktualizace 5.12.2017: V reakci na mou žádost o revizi byl dokument stažen. Na internetových stránkách nemocnice jej už proto nenajdete. Celou reakci ombudsmanky si můžete přečíst pod článkem.

Mou reakci, kterou jsem zaslala zároveň ombudsmance na její kontaktní e-mail si můžete přečíst níže:


V Brně dne 26.11.2017

 

Věc: Žádost o revizi dokumentu

Vážená paní ombudsmanko,

ráda bych Vás upozornila na velice problematický dokument, který se objevil na internetových stránkách Nemocnice s poliklinikou Karviná – Ráj (dále jen „nemocnice“), nazvaný „Informace pro zákonné zástupce v souvislosti s propuštěním novorozence do vlastního sociálního prostředí před uplynutím 72 hodin od jeho narození“.

Dostupný je na internetových stránkách Dětského oddělení nemocnice v sekci Novorozenecké oddělení. Pro přehlednost Vám jej zasílám v příloze. On-line zde: http://nspka.cz/USoubory/soubory/2017/Informace_k_ambulantnimu_porodu.pdf

Dokument obsahuje celou řadu nepravdivých či zavádějících informací.

Předně dokument přehlíží skutečnost, že zákonnými zástupci dítěte jsou jeho rodiče (§ 892 obč. zák.), kteří mají k dítěti rodičovskou odpovědnost (§ 858 obč. zák.).  Rodičovská odpovědnost zahrnuje povinnosti a práva rodičů, která spočívají mimo jiné i v péči o zdraví dítěte. Je proto povinností rodičů zajistit dítěti dostatečnou zdravotní péči a zároveň jejich právem rozhodnout o tom, jaká lékařská péče bude dítěti poskytnuta. Lékař pak odpovídá pouze za kvalitu jím poskytnuté péče.

Pokud péče rodičů o zdraví dítěte nedosahuje intenzity porušení povinnosti vyplývající z rodičovské odpovědnosti, není možné do jejich práva na výkon rodičovské odpovědnosti jakkoli zasahovat tak, jak činí nemocnice ve zmíněném dokumentu, když nařizuje rodičům, jaká vyšetření musí dítěti zajistit, aby bylo možné je propustit z porodnice dříve než po 72 hodinách od porodu („Zákonný zástupce dítěte musí zajistit novorozenci…“ a následně „Novorozence nelze propustit do domácí péče, pokud nejsou splněny všechny výše uvedené podmínky“).

Nejproblematičtější se jeví tento odstavec:

„Vzhledem ke skutečnosti, že se množí nepravdivé informace ze strany zákonných zástupců o souhlasu přijetí novorozence do následné péče praktickým pediatrem po ambulantním porodu, vyžadujeme k tomuto podepsaný souhlas Vámi zvoleného pediatra, po dohodě s ním. Pokud tento souhlas mít nebudete, ambulantní porod v naší nemocnici Vám nebude umožněn. Formulář k písemnému prohlášení praktického pediatra o převzetí dítěte do péče po ambulantním porodu naleznete na našich webových stránkách.“

Ve snaze sjednotit postupy porodnic při propouštění novorozenců před uplynutím lhůty 72 hodin po porodu vydalo Ministerstvo zdravotnictví ČR metodický návod, který byl zveřejněn ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví ČR částka 8, ročník 2013. Jedná se o „Postup poskytovatelů zdravotních služeb při propuštění novorozenců do vlastního sociálního prostředí“ (dostupný on-line zde: http://www.mzcr.cz/Legislativa/dokumenty/vestnik-c8/2013_8527_2793_11.html).

V něm ministerstvo vymezuje podmínky, za jakých se doporučuje propustit novorozence do vlastního sociálního prostředí. Kromě doporučení propustit novorozence po 72 hodinách od jeho narození je v něm uveden i postup pro propuštění novorozence před uplynutím 72 hodin po porodu. Podmínkou pro propuštění novorozence před uplynutím lhůty 72 hodin po porodu je podle tohoto metodického návodu skutečnost, že:

  • Zákonný zástupce dítěte propuštění požaduje,
  • zákonný zástupce dítěte předložil písemné odvolání souhlasu s poskytnutím zdravotních služeb novorozenci,
  • zákonný zástupce dítěte byl náležitě informován
    • o možných důsledcích vyplývajících z propuštění novorozence před uplynutím lhůty 72 hodin od jeho narození,
    • o tom, která vyšetření novorozence doporučují české odborné společnosti provést v zájmu zachování jeho dalšího zdravého vývoje.

V podrobnostech Vás odkazuji na zmíněný metodický návod.

Vím, že existuje i klinický postup České neonatologické společnosti „Časné propuštění zdravých novorozenců v prvních 24 hodinách po porodu“, který poněkud odlišně upravuje podmínky časného propuštění zdravého novorozence.

Oba zmíněné „návody“ jsou však pouze doporučení, jakým způsobem je možné postupovat. Oba mají pro lékaře váhu názoru autority. Nicméně ani jeden z nich nemůže být v rozporu se zákonem.

Neexistuje žádný zákon v České republice, který by stanovil povinnost rodičům zajistit zdravému novorozenci provedení určitých vyšetření. Jakou péči o zdraví dítěte rodiče zvolí, je pouze na nich. Jediný, kdo může posoudit, zda je tato péče dostatečná a nedochází tak k zanedbání rodičovské odpovědnosti, je soud.

Neexistuje také povinnost rodiče zaregistrovat dítě u praktického lékaře pro děti a dorost. Rodič může mít adekvátní zdravotní péči zajištěnou jiným způsobem, například příbuzným v rodině. Neexistuje také žádný předpis, který by rodičům stanovil povinnost předložit v porodnici písemné potvrzení praktického lékaře pro děti a dorost o tom, že převezme novorozence do péče. Porodnice proto nemá právo po rodičích takové potvrzení požadovat pod sankcí „neumožnění ambulantního porodu“.

Termín „ambulantní porod“ náš právní řád nezná. Tzv. „ambulantní porod“ je pouze zjednodušující zkratka, která se používá pro situaci, kdy matka s novorozencem opustí porodnici dříve, než po doporučených 72 hodinách. Podle zákona o zdravotních službách se ale jedná  o vyslovení nesouhlasu s poskytováním zdravotních služeb a následný odchod z nemocnice. Matka za sebe, a jako zákonný zástupce za novorozence, před odchodem sepíše písemné prohlášení o nesouhlasu s poskytnutím zdravotních služeb (revers).

Zákon o zdravotních službách stanovuje několik podmínek, za kterých je možné poskytnout pacientovi zdravotní služby bez jeho souhlasu. V případě dospělého pacienta jsou tyto podmínky vymezeny v § 38. Kromě specifických případů, jako je ochranné léčení, nařízená karanténa či stižení duševní poruchou apod., se může jednat jen o situaci, kdy je člověk neschopen udělit souhlas se zdravotními službami (např. bezvědomí) a je mu třeba poskytnout neodkladnou péči.  Při aplikaci na „ambulantní porod“ je velice nepravděpodobné, že by některá z těchto podmínek nastala.

Pokud ovšem nenastane, nemá nemocnice právo matku v porodnici proti její vůli držet.

V případě novorozence uděluje souhlas a vyslovuje nesouhlas s poskytnutím zdravotních služeb jeho zákonný zástupce.

Bez souhlasu rodiče lze dítěti poskytnout pouze neodkladnou péči:

  • jde-li o zdravotní služby nezbytné k záchraně života nebo zamezení vážného poškození zdraví nebo
  • jde-li o léčbu vážné duševní poruchy dítěte, pokud by v důsledku jejího neléčení došlo se vší pravděpodobností k vážnému poškození zdraví dítěte nebo
  • při podezření na týrání, zneužívání nebo zanedbávání.

Kdy se jedná o zdravotní služby nezbytné k záchraně života či zamezení vážného poškození zdraví může být otázka nejasná. Vodítko však poskytl Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku, který v případu Hanzelkovi proti České republice, dovodil, že se musí jednat o bezprostřední ohrožení života či musí bezprostředně hrozit vážné poškození zdraví. Nelze proto omezit osobní svobodu dítěte jen kvůli potenciálnímu možnému zhoršení jeho zdravotního stavu s odůvodněním, že se jedná o pár hodin starého novorozence.

Dokonce i Ministerstvo zdravotnictví ČR ve shora zmíněném metodickém návodu stanovilo, kdy se automaticky nemůže jednat o bezprostřední ohrožení života či vážné poškození zdraví dítěte. Cituji: „Jako ohrožení dítěte zakládající oznamovací povinnost není možno chápat samotnou skutečnost, že

  • je novorozenec propouštěn před uplynutím 72 hodin od jeho narození nebo
  • že zákonný zástupce nesdělí poskytovateli zdravotních služeb způsob zajištění návazné péče o novorozence.

Pokud zákonný zástupce nesouhlasí s poskytnutím zdravotní péče novorozenci a situace nespadá ani pod jednu shora uvedenou výjimku, nemohou zdravotníci novorozence v nemocnici zadržet.

Podle čl. 8 Listiny základních práv a svobod je osobní svoboda zaručena. Nikdo nesmí být zbaven osobní svobody jinak, než z důvodů a způsobem, který stanoví zákon.

Zákon o zdravotních službách stanoví v § 38 jediné výjimky, kdy je možné osobní svobodu pacienta, tedy i novorozence, omezit.

Použití slovního spojení „ambulantní porod vám nebude umožněn“ je proto více než nešťastné, protože nemocnice nemá právo omezit svobodu matky ani dítěte, pokud k tomu nejsou zákonné důvody. Těmito důvody ovšem nemůže být pouhá skutečnost, že matka s dítětem chce odejít dříve než po 72 hodinách nebo skutečnost, že nedoloží potvrzení od praktického lékaře pro děti a dorost o zajištění návazné péče o novorozence.

Naplněním této „výhružky“ by mohlo dojít k neoprávněnému zásahu do práva na osobní svobodu jednotlivce. Dále pak také do práva na rodinný život či práva na soukromí.

Když to uzavřu, existuje pouze jediný případ, kdy by porodnice moha zadržet novorozence proti vůli rodičů, a to je poskytnutí neodkladné péče nezbytné k záchraně života nebo zamezení vážného poškození zdraví (další dvě zákonné výjimky, jako je léčba vážné duševní poruchy novorozence či podezření na týrání, zneužívání nebo zanedbávání, sice mohou nastat, ale budou velmi ojedinělé).

Je to zároveň jediný případ, kdy by porodnice mohla „neumožnit ambulantní porod“. Jedná se ovšem o plnění zákonné povinnosti lékaře poskytnout dítěti neodkladnou péči, nikoli o jeho rozhodnutí, zda „umožní nebo neumožní ambulantní porod“.

Nevhodně je zvolená i dikce ostatních částí textu, například:

Zákonný zástupce dítěte musí zajistit novorozenci:“…text pokračuje výčtem jednotlivých vyšetření, která musí zákonný zástupci novorozenci zajistit. Všechna vyšetření, prováděná na novorozenci, jsou pouze doporučená (viz zmíněný metodický návod Ministerstva zdravotnictví ČR). Neexistuje zákonná povinnost zákonného zástupce jakékoli vyšetření s novorozencem podstoupit. Je samozřejmě vhodné, aby zákonný zástupce potřebná vyšetření novorozenci zajistil. Nicméně jeho zákonnou povinností to není.

Zcela protiprávní se mi jeví věta na konci dokumentu: „Novorozence nelze propustit do domácí péče, pokud nejsou splněny všechny výše uvedené podmínky.

Jak jsme zmínila výše. Osobní svobodu jednotlivce je možné omezit pouze na základě zákona. Zákon o zdravotních službách přesně stanoví podmínky, kdy je možné hospitalizovat novorozence i proti vůli zákonného zástupce. Nejsou-li naplněny tyto podmínky, není poskytovatel zdravotních služeb oprávněn omezit osobní svobodu pacienta (novorozence).

Vrcholem je pak závěrečný odstavec, ve kterém je stanoveno:

Pokud i nadále budete trvat na propuštění dítěte, pak v případě ohrožení jeho zdraví, má lékař právo zkontaktovat Úřad na ochranu práv dítěte a následně soudce, který zajistí ponechání dítěte v nemocnici i přes Váš zákaz (§ 38 a § 40 zákona 372/2011 Sb. O zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování.“

Je zřejmé, že poskytovatel zdravotních služeb si je vědom toho, že jedině v případě ohrožení zdraví dítěte je oprávněn podniknout nějaké kroky. Tento výrok je však zcela nesprávný a zavádějící a má patrně sloužit pouze k zastrašení rodičů a k odrazení rodičů od záměru opustit porodnici s novorozencem dříve. Ohrožení života novorozence by totiž muselo hrozit bezprostředně.

Pohrůžka kontaktováním „Úřadu na ochranu práv dítěte“, který neexistuje (patrně byl myšlen Orgán sociálně-právní ochrany dětí), a „následně soudce“, když návrh na vydání předběžného opatření se podává zásadně soudu, nikoli konkrétnímu soudci, je už spíše úsměvná.

 

Vážená paní ombudsmanko, ráda bych Vás touto cestou požádala o revizi zmíněného dokumentu a jeho případné přepracování. Na budoucí rodiče, neznalé svých práv, by totiž mohl působit zastrašujícím až manipulativním dojmem. Přitom ale tvrzení v něm obsažená odporují právním předpisům a v případě „vyhrožování“ neumožněním ambulantního porodu jsou spíše za hranicí zákona.

 

S pozdravem,

Mgr. Věra Jedličková

právnička


Reakce ombudsmanky Nemocnice s poliklinikou Karviná-Ráj, příspěvková organizace, na mou žádost o revizi:

„Vážená paní magistro,
ještě jednou děkuji za podnět k prošetření. Zmiňovaný dokument jsme zrušili, bude revidován a aktualizován.
Děkuji a jsem s pozdravem“


V nemocnici může docházet k porušování práv pacientů.

Rozhodujícím právním jednáním je vždy „Informovaný souhlas„. Pokud chcete vědět, jak má správně vypadat komunikace s lékařem a co vše máte právo vědět, něž udělíte informovaný souhlas, stáhněte si ZDARMA můj e-book >>>

 

 

Komentáře

Podobné články

Jak na poplatek za doprovod u porodu