Dnes jsem pro vás napsala článek z trochu jiné oblasti, než je zdravotnictví. Je to ale tak zapeklitá otázka, že se vsadím, že mnohým z vás pomůže, když vám ji teď trochu osvětlím.

Začínám mít vyčerpáno oněch 220 000 Kč, které mi stát přispívá na živobytí na rodičovské dovolené. A tak se blíží konec pobírání rodičovského příspěvku. Synkovi jsou ale teprve dva roky a já bych ráda zůstala na rodičovské dovolené ještě další rok.

Mezi rodiči, kteří jsou v podobné situaci, jsem zaslechla fámu, u jejíhož zrodu stojí patrně úřednice úřadu práce. Tvrdí, že pokud chce být žena na rodičovské dovolené a nemuset si platit zdravotní pojištění, musí pobírat alespoň minimální část rodičovského příspěvku. To může být problém pro rodiče, kteří si vybrali příspěvek například ve dvouleté lhůtě a na rodičovské chtějí být tři roky. V praxi by to znamenalo, že byste ke konci pobírání rodičovského příspěvku museli zajít na úřad práce a poslední dávku si rozdělit tak, abyste každý další měsíc rodičovské pobírali alespoň minimální částku 50 Kč. A spousta žen to tak doopravdy dělá.

Přišlo mi to absurdní. Pro jistotu jsem tedy telefonovala na infolinku Úřadu práce ČR a na svou zdravotní pojišťovnu, kde mi shodně řekli, že je to nesmysl. Oddechla jsem si a dál jsem situaci neřešila. Až do dneška, kdy mi má kamarádka telefonovala, že jde právě z Úřadu práce ČR, kde jí úřednice opakovaně ujišťovala, že nemůže být na rodičovské dovolené a nepobírat žádný rodičovský příspěvek. V takovém případě by si musela platit zdravotní pojištění. A není nejspíš jediná. Maminek, co jsou o tom přesvědčené, je totiž v mém okolí více.

Rozhodla jsem se proto zjistit, odkud tato informace pramení a jak je to tedy ve skutečnosti.

Jak je to ve skutečnosti?

Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění v § 7 určuje osoby, za které stát platí zdravotní pojištění. Jsou to mimo jiné:

  • příjemci rodičovského příspěvku,
  • ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené,
  • osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství podle předpisů o nemocenském pojištění.
  • osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku.

Mezi lidmi není obecné povědomí o tom, co vlastně který z těchto termínů obnáší. Žena prostě nastupuje na „mateřskou“ a hotovo. Málokdo ale ví, že mateřská dovolená nemusí být totéž, jako pobírání peněžité pomoci v mateřství a že každý institut upravuje úplně jiný zákon. Pak může docházet k mylné interpretaci zákona tak, jak jsem to popsala výše. Pokusím se vám proto úplně jednoduše vysvětlit základní rozdíly, které mají vliv na výplatu rodičovského příspěvku a odvíjí se od nich i to, kdo za vás platí zdravotní pojištění.

1)   Rodičovský příspěvek

Rodičovský příspěvek je dávka státní sociální podpory, která není poskytovaná v závislosti na výši příjmu 1. Jeho výši a podmínky jeho vyplácení stanoví zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Rodičovský příspěvek

  • je vyplácen rodiči, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o nejmladší dítě v rodině,
  • nejdéle do 4 let věku dítěte nebo dokud není vyplacena částka 220 000 Kč.

Výše rodičovského příspěvku může být různá a rodič má nově od roku 2018 víc možností, v jaké výši jej chce čerpat. Určitá omezení ale přesto zůstala. Výpočet je poměrně složitý, ale na internetu lze nalézt různé kalkulačky, kde si můžete rodičovský příspěvek spočítat, třeba zde.

Na rodičovský příspěvek má nárok každý rodič, který osobně celodenně a řádně pečuje o dítě bez ohledu na to, jestli měl před porodem nějaké příjmy. Výše předchozích příjmů ovlivňuje pouze možnost vybrat si výši jednotlivých měsíčních dávek. Rodičovský příspěvek tak může pobírat jak zaměstnanec, tak osoba samostatně výdělečně činná („OSVČ“) nebo třeba student.

2)   Mateřská, rodičovská dovolená

Mateřskou a rodičovskou dovolenou upravuje zákoník práce v § 195 a dále. Mateřská dovolená přísluší zaměstnankyni po dobu 28 týdnů (37 týdnů, pokud porodila žena dvě a více dětí). Nastoupit na mateřskou dovolenou může žena 6-8 týdnů před očekávaným termínem porodu.

Rodičovskou dovolenou poskytuje zaměstnavatel zaměstnankyni a zaměstnanci na žádost. Matce přísluší rodičovská dovolená po skončení mateřské dovolené, otci po narození dítěte. Maximální doba trvání rodičovské dovolené je do 3 let věku dítěte.

3)   Osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství

Do kategorie osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství podle předpisů o nemocenském pojištění spadají ty osoby, které zároveň nenastupují na mateřskou nebo rodičovskou dovolenou. Termín „mateřská a rodičovská dovolená“ se vztahuje výhradně k zaměstnaneckému poměru (kdo by také dával dovolenou OSVČ). Upravuje jej zákoník práce. Jeho časové rozmezí je stejné, jako u nároku na dávku peněžité pomoci v mateřství, tedy 28 týdnů (37 týdnů, pokud porodila žena dvě a více dětí). Mateřskou i rodičovskou dovolenou mohou čerpat současně matka i otec dítěte 2.

Peněžitá pomoc v mateřství je dávka nemocenského pojištění a upravuje ji zákon o nemocenském pojištění v § 33 a dále. Kromě doby trvání je shodný i termín nástupu na peněžitou pomoc mateřství. Zpravidla 6 týdnů před očekávaným termínem porodu, nejdříve však 8 týdnů. Proto se v lidové mluvě často používá termín „nástup na mateřskou“ a v zásadě to není špatně.

Nejdůležitější je ale to, že oba instituty mohou existovat nezávisle na sobě. Můžete jít proto na „mateřskou nebo rodičovskou dovolenou“, rozuměj dostat volno v práci za účelem péče o dítě a nepobírat při tom peněžitou pomoc v mateřství. To například v případě, že si o ni nezažádáte. Stejně tak může být na rodičovské dovolené otec (už od narození dítěte) a pobírat při tom peněžitou pomoc v mateřství (protože matka nemůže nebo nesmí o dítě pečovat pro závažné onemocnění, nebo na základě smlouvy s matkou od sedmého týdne po porodu 3 apod.).

A pak jsou zde osoby, které nejsou na mateřské nebo rodičovské dovolené, a přesto pobírají peněžitou pomoc v mateřství. Rozhodující je, zda byly před porodem po stanovenou dobu účastny nemocenského pojištění. Může se jednat o OSVČ nebo o studenty, kteří si dobrovolně platili nemocenské pojištění po zákonem stanovenou dobu před porodem dítěte 4.

4) Osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku

Do této kategorie mohou spadat například matky, které zůstanou po rodičovské dovolené (po 3. roku dítěte) s dítětem doma a dále o něj pečují. Musí být splněny tyto podmínky:

  • osoba nepobírá rodičovský příspěvek, není na mateřské ani rodičovské dovolené a nepobírá ani peněžitou pomoc v mateřství podle předpisů o nemocenském pojištění
  • může to být vždy pouze 1 osoba – otec, matka, osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů,
  • pečující osoba nemá příjmy ze zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti,
  • jedná se o osobní, řádnou a celodenní péči, tzn. dítě není svěřeno jiné osobě,
  • dítě předškolního věku není umístěno v jeslích (mateřské škole) na dobu delší než 4 hodiny denně,
  • dítě není umístěno v zařízení s týdenním či celoročním pobytem,
  • dítě plnící školní docházku není umístěno v školním zařízení nebo jiném obdobné zařízení po dobu převyšující návštěvu školy (např. ve školní družině).

Nevýhodou pro tyto osoby je, že nemohou být zaměstnanci ani OSVČ. Neznamená to ale, že by si nemohli žádným způsobem přivydělávat. Okolnosti takového přivýdělku přesahují možnosti mého článku, ale můžete si o nich přečíst například zde.

Přivýdělek mateřské či rodičovské dovolené

I když pobíráte rodičovský příspěvek, můžete si samozřejmě přivydělávat. Stejně tak není problém ani s přivýdělkem na mateřské nebo rodičovské dovolené. Jediné, na co je potřeba si na mateřské nebo rodičovské dovolené dát pozor, je výdělečná činnost shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele. V takovém případě je vyžadován souhlas zaměstnavatele 5. Pokud si přivyděláváte jako OSVČ, bude výdělečná činnost považována za vedlejší 6. I pokud si takto přivyděláváte, platí za vás zdravotní pojištění stát.

Jak to tedy je

Protože je to celé poměrně složité, dala jsem všechny důležité informace do přehledné tabulky, kterou jednoduše pochopíte:

MD = mateřská dovolená

RD = rodičovská dovolená

* Od 4. roku dítěte se nejčastěji můžete stát osobou osobně, celodenně a řádně pečující o dítě mladší 7 let. Jde o situaci, kdy rodiči uplynula rodičovská dovolená (po 3. narozeninách dítěte), se zaměstnavatelem se dohodl na neplaceném volnu další 1 rok a po ten 1 rok si rozložil pobírání rodičovského příspěvku. Rodičovský příspěvek tak pobírá po nejdelší možnou dobu – do 4 let věku dítěte. A protože chce v péči o dítě pokračovat i nadále, ukončí zaměstnanecký poměr a stane se osobou pečující o dítě do 7 let věku. Díky tomu za něj bude stát platit zdravotní pojištění. Zákon však nestanoví věkovou hranici, od kdy se takovou osobou můžete stát. Proto pokud pečujete o dítě mladší 7 let a nejste na rodičovské/mateřské dovolené, ani nepobíráte rodičovský příspěvek, můžete se stát osobou celodenně a řádně pečující o dítě do 7 let věku už od narození dítěte (např. rodič nebyl před porodem zaměstnán a o peněžitou pomoc v mateřství ani o rodičovský příspěvek si nezažádal).

Závěr

Jak je to tedy s naší „fámou“? Informace od úřednice z úřadu práce je stěžejní pro ženy, které si zároveň při péči o dítě přivydělávají peníze. Aby za vás platil stát zdravotní pojištění, musíte spadat do jedné z kategorií v tabulce výše. Dokud pobíráte peněžitou pomoc v mateřství nebo jste na mateřské dovolené či rodičovské dovolené, můžete být naprosto v klidu. Zdravotní za vás platí nepochybně stát.

Je dobré zbystřit, když chcete být na rodičovské dovolené déle. Do 3 let věku dítěte se sice nemusíte zdravotním pojištěním také zabývat, protože máte jistotu, že je za vás platí stát, na druhou stranu je fajn si začít rozmýšlet, jestli si jej určitým způsobem nerozložíte. Obzvlášť to platí pro ty, kteří si určili dobu pobírání rodičovského příspěvku 2 roky a méně. Situace se totiž mění po třetích narozeninách vaší ratolesti. Jestliže jste si do té doby již vybrali celý rodičovský příspěvek (například podle starých pravidel přibližně za dva roky při čerpání nejvyšší možné částky 11 500 Kč), nastává nepříjemná situace.

Mateřskou dovolenou ani peněžitou pomoc v mateřství dávno nemáte, skončila vám rodičovská dovolená a zároveň již nejste ani v kategorii „pobírače“ rodičovského příspěvku. Zbývá na vás tedy poslední kategorie osoby pečující o dítě do 7 let věku. I za tu platí stát zdravotní pojištění. Bohužel abyste do této kategorie spadali, nesmíte být zaměstnanec nebo OSVČ. Tato podmínka může být velmi nepříjemná pro ženy, které si vedle péče o dítě například přivydělávají jako OSVČ a nemají extra velké příjmy, a tak pro ně ušetřené dva tisíce měsíčně minimálních záloh na zdravotní pojištění mají význam.

Pokud si tedy rodičovský příspěvek rozdělíte na nižší částky 7 tak, aby vám vydržel až do 4 let věku dítěte, bude za vás i tento poslední rok platit zdravotní pojištění stát. Ještě jeden rok po třetích narozeninách dítěte totiž máte možnost spadat do kategorie „pobíračů“ rodičovského příspěvku. Ten můžete pobírat až do 4 let věku dítěte. Když proto úřednice radí všem rodičům rozložit si příspěvek na alespoň minimální dávku až do 4 let dítěte, vlastně tím může rodičům ušetřit peníze za zdravotní pojištění, aniž by to sami vůbec věděli a museli si složitě studovat, jak to vlastně je.

Jestliže žena zůstane doma s dítětem až do 4 let věku, má díky tomu jistotu, že nebude muset platit zdravotní pojištění, i kdyby podnikala. Pokud v mezidobí otěhotní, zbývající rodičovský příspěvek si dovybere a nic se neděje. Stejně tak i pokud by se rozhodla vrátit do práce.

Není však pravda, že aby žena mohla být na rodičovské dovolené a stát za ní přitom platil zdravotní pojištění, musí pobírat rodičovský příspěvek. „Rodičovská dovolená“ je jedna z kategorií, ve které za vás stát bude zdravotní pojištění platit vždycky. Až po skončení rodičovské dovolené je potřeba pobírat rodičovský příspěvek, aby za vás stát platil zdravotní pojištění i nadále a to ještě jen v případě, kdy jste OSVČ nebo zaměstnanec. Jinak totiž budete spadat do čtvrté kategorie osoby pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku. Pokud si tedy nechcete na rodičovské přivydělávat, ani nechcete zůstávat s dítětem doma déle než tři roky, rodičovský příspěvek si rozkládat nemusíte.

Kam dál?

»  Můj další článek naleznete tady >>

»  Chcete něco delšího? Zjistěte to nejdůležitější! 

   Jak má vypadat komunikace s lékařem.

   Co vše máte právo vědět, než udělíte informovaný souhlas.

   Možná budete sami překvapeni. Stáhněte si ZDARMA e-book ⇓⇓⇓

»  Anebo se staňte mým fanouškem na facebooku, a budete mít přehled o všech novinkách.


 

Vysvětlivky:
1) Výčet všech dávek státní sociální podpory naleznete v § 2 z. č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších přepisů
2) § 198 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
3) § 32 odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů
4) § 32 odst. 2 a 3 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů
5) § 304 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
6 )§ 9 odst. 6 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů
7) Minimální výše rodičovského příspěvku není přímo v zákoně stanovena, ale lze ji odvodit z následujících ustanovení zákona o státní sociální podpoře:
§ 53
Nedosahují-li dávky za kalendářní měsíc částky 50 Kč, náležejí v této částce.
A dále pak:
§ 57
Dávky uvedené v § 2 písm. a) bodech 1 a 2, § 2 písm. b) bodu 1 se vyplácejí měsíčně, a to po uplynutí kalendářního měsíce, za který náležely, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po tomto měsíci. Nedosahuje-li dávka částky 100 Kč měsíčně, vyplácí se po uplynutí kalendářního čtvrtletí, za které dávka náležela, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po tomto kalendářním čtvrtletí. Krajská pobočka Úřadu práce se může dohodnout s příjemcem dávky, že bude dávku, která nedosahuje částky 100 Kč měsíčně, vyplácet za delší období, než je uvedeno v předchozí větě; sjednané delší období nesmí přesáhnout dobu jednoho roku a dávka se v takovém případě vyplatí nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po tomto období.
Takže pokud bude měsíční dávka nižší než 100 Kč, bude vám vyplácena jednou za čtvrt roku.
Komentáře

Podobné články

Pokuta za pomoc