Nedávno se na mě obrátila žena, která se dostala do situace kolem reversu v porodnici, kterou by podle zákona vůbec neměla zažít. Byla sobota, lékaři plánovali propuštění z porodnice až na pondělí, ale její situace se doma změnila. Potřebovala odejít. Ne utéct, ne ohrozit dítě, jen odejít dřív, než stanovila porodnice. Dítě nebylo v ohrožení života a žena plánovala domluvit si soukromou porodní asistentku, která by přišla novorozence zkontrolovat domů, než půjdou k pediatrovi.
Místo běžné domluvy však následoval konflikt, který bohužel v českých porodnicích stále není ničím výjimečným.
Skutečný přepis rozhovoru se zdravotníky
Zásadní úryvky z nahrávky mluví samy za sebe:
„Ne, nemůžete odejít bez papíru. A jestli odejdete bez papíru, tak zavolám bezpečnost.“
„Žena: „Můžu.“
„Ne, nemůžete odejít bez papíru.“
Žena: „Můžu.“
„Ne, nemůžete. A pokud odejdete, okamžitě volám policii. To je svévolné opouštění nemocnice. Vy můžete podle zákona na revers, ale vy ho musíte nejdřív podepsat. Já ten revers musím sepsat. Vy se nemůžete sebrat a odejít. To je nezákonné opuštění zdravotnického zařízení.“
„Vy nemůžete odejít bez zprávy, protože já vás musím poučit a já teď opravdu nemůžu.“
Podobné věty slyším v praxi až překvapivě často. A proto musím říct naplno:
Každá z těchto vět je v rozporu se zákonem.
A je důležité, aby ženy pravdivě věděly, jaká mají v porodnici práva a také jaké mají povinnosti zdravotníci.
Co vlastně znamená revers v porodnici a proč není vaše propustka
Revers, neboli písemný nesouhlas s poskytnutím zdravotní péče, je podle zákona pouhý záznam pro zdravotníka, nikoli povolenka, bez které byste nesměla projít dveřmi ven.
Tento princip vysvětluji podrobně i v Příručce informovaného rodiče do porodnice:
revers je dokument pro lékaře, aby měl doloženo, že pacientku poučil a že si vybrala jinou cestu.
Co to znamená v praxi?
- podpis reversu není podmínkou odchodu pacienta,
- zdravotník pacientovi nesmí bránit odejít,
- a už vůbec nemůže volat policii jen proto, že pacient odchází.
Pacient může odejít kdykoli, pokud nespadá pod jednu ze tří výjimek
Podle českého práva (Listina základních práv a svobod, zákon o zdravotních službách) platí jednoduché pravidlo:
Žena může porodnici kdykoli opustit, pokud je schopna o sobě rozhodovat.
Existují jen tři výjimky, kdy lze člověka bez souhlasu hospitalizovat:
- Je v bezvědomí nebo v takovém stavu, že nemůže rozhodnout a potřebuje neodkladnou péči
- Je pod vlivem duševní poruchy nebo návykové látky a bezprostředně a závažně ohrožuje sebe či okolí.
- Jde o situaci, kdy zákon nařizuje izolaci či karanténu nebo ochranné léčení.
Nic z toho se na běžnou ženu po porodu nevztahuje.
A rozhodně ne v situaci, kdy se prostě jen rozhodne odejít dřív, než má nemocnice naplánováno.
(Tyto principy detailně popisuji například i v článku Lékař vám nemůže zakázat opustit porodnici.)
A co dítě? Kdy může nemocnice zadržet novorozence?
Tohle je klíčová oblast, které se v praxi ženy nejvíce bojí.
Zadržování dítěte je možné pouze v jediné situaci:
Jde o neodkladnou péči nezbytnou k záchraně života nebo zamezení vážného poškození zdraví nebo při podezření na týrání, zneužívání nebo zanedbávání.
Nic jiného zákon nepřipouští.
(A přesně to popisuje Příručka informovaného rodiče do porodnice v části o hospitalizaci a neodkladné péči u novorozenců.)
Z toho plyne:
- nedostatek personálu,
- únava lékaře,
- „máme to tak v nemocnici nastavené“,
- nebo „musíme ještě něco dopsat do karty“
- „pan doktor přijde až v pondělí“
nejsou důvody pro to, aby vám dítě zadrželi.
Pokud dítě není v ohrožení života a není zde podezření na týrání, zneužívání nebo zanedbávání, můžete odejít společně, i kdyby to bylo dvě hodiny po porodu.
Tento princip potvrzuje dlouhodobá judikatura i praxe a stojí na něm metodické postupy, které vydalo ministerstvo (viz článek o ambulantním porodu ).
Jak má ze zákona proběhnout odmítnutí zdravotní péče a revers
Revers má zákonem dané podmínky (podle zákona o zdravotních službách, rozebráno v Příručce):
1. Zdravotník musí ženu poučit o jejím zdravotním stavu, navrhovaném léčebném postupu, jeho rizicích a alternativách.
Poučení může být klidně ústní a může proběhnout i během pár minut.
2. Žena může informace odmítnout.
Pokud poučení nechce slyšet nebo není prostor, zapíše se do dokumentace, že se poučení vzdala.
3. Pokud žena trvá na odchodu, zdravotník jí ještě jednou poučí o důsledcích jejího rozhodnutí a pokud na odchodu trvá, sepíše revers.
Sepisuje ho on, ne pacient.
A když nestíhá? Nevadí – pacient odejít může. Zdravotník zaznamená poučení o důsledcích odmítnutí zdravotních služeb do dokumentace sám a záznam podepíše svědek.
4. Žena revers podepsat nemusí.
Zákon stanoví povinnost zdravotníka revers nabídnout. Stanoví také povinnost pacienta revers podepsat. Ale pokud pacient nepodepíše, zákon neobsahuje žádnou sankci. Naopak s takovou možností počítá a zdravotník v takovém případě postupuje podle bodu 3.
Co si z toho odnést: Práva nejsou o agresi, ale o svobodě
Většina konfliktů v porodnici nevzniká ze zlé vůle. Spíš z rutiny, spěchu a starých zvyklostí.
Jenže žena po porodu je v extrémně zranitelné situaci, a právě proto je tak zásadní, aby znala svá práva.
Revers není:
- propustka,
- trest,
- ani důvod, proč by vás měli strašit policií.
Je to jen zápis o vašem rozhodnutí.
A kdykoli můžete říct jednoduše:
„Chci odejít. Prosím o poučení a o sepsání reversu. Pokud to nebude možné hned, informace si vyslechnu později a odejdu nyní.“
To je vše.
Zcela v souladu se zákonem.
0 komentářů