„Ambulantní porod“, pro někoho nepochopitelný výmysl, pro jiné jediná možná alternativa, jak kombinovat výhody i nevýhody domácího porodu s porodem v nemocnici. Může to být i způsob, jak se vyhnout stresu a riziku odloučení od dítěte.

O ambulantním porodu se ale také šíří mezi lidmi spousta nepravdivých a zavádějících informací. Byla jsem celkem překvapená tím, co jsem se dozvěděla z první strany nalezených výsledků poté, co jsem zadala do Googlu heslo „ambulantní porod“.

Zajímalo mě totiž, jaké informace jsou na internetu k nalezení vzhledem k tomu, co jsem nalezla na stránkách některých českých porodnic.

Setkala jsem se s různými typy desinformací:

  • Články, zejména z portálů pro rodiče, často citují podmínky ambulantního porodu podle tzv. „Projektu ambulantní porod, který svého času nabízela gynekologicko-porodnická klinika „ U sv. Apolináře“. Informace o něm jsou dodnes dostupné na internetových stránkách porodnice.cz. Články „Projekt ambulantní porod“ bohužel často citují tak, že to vyvolává dojem, že se jedná o standardizované postupy pro ambulantní porod u nás.
  • V některých článcích je uváděno, že žena může po porodu odejít až po určitém časovém intervalu. Nejčastěji po 12 či 24 hodinách. V lepším případě alespoň po 2-4 hodinách.
  • Můžete se setkat i s tvrzením, že pediatr nemá povinnost převzít novorozence po ambulantním porodu do péče.
  • Celkově jsou informace zastaralé a nereflektují novější metodický návod ministerstva z roku 2013. Ten právě sjednotil doporučený postup pro propuštění ženy s novorozencem z porodnice před uplynutím lhůty 72 hodin po porodu.

Jedno mají všechny takové články společné – 5 základních mýtů o ambulantním porodu. Jsou to tyto:

  1. Porodnici je možné opustit až po určitém časovém intervalu.
  2. Praktický lékař pro děti a dorost má právo nepřijmout novorozence po ambulantním porodu do péče.
  3. Novorozence nelze propustit dříve jak po 72 hodinách po porodu podle metodického pokynu ministerstva zdravotnictví.
  4. Každý den rodinu po porodu navštíví v domácnosti jeden lékař.
  5. Na reversu je nutný podpis obou rodičů, aby mohla matka odejít s novorozencem.

V tomto článku bych ráda vše uvedla na pravou míru.

Co je to ambulantní porod

Zákon s termínem „ambulantní porod“ nepracuje a nezná jej. Je to jen zjednodušující zkratka pro označení situace, kdy matka odejde z porodnice dříve, než po doporučených 72 hodinách po porodu a vysloví při tom za sebe i za dítě nesouhlas s poskytováním zdravotních služeb (a podepíše revers).

Do popředí zájmu se tento postup dostal v roce 2014 hlavně v souvislosti s metodickým návodemMinisterstva zdravotnictví ČR zveřejněným ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví ČR č. 8/2013.

V něm ministerstvo ve snaze sjednotit postup porodnic popsalo doporučený postup pro propouštění novorozence před uplynutím 72 hodin po porodu.

Více o této lhůtě si přečtěte v článku Kde se vzalo zaklínadlo „72 hodin po porodu“.

Málokdo ale ví, že ambulantní porod byl u nás možný i mnohem dříve. Možnost opustit porodnici, a ostatně i jakékoli jiné oddělení nemocnice, vyplývá z práva na osobní svobodu, zakotveného Listině základních práv a svobod. Ta ve svém čl. 8 stanoví, kdy jedině je možné omezit osobní svobodu člověka.

Matka, která chce odejít z nemocnice dříve než po 72 hodinách po porodu, vyslovuje nesouhlas s poskytnutím zdravotních služeb. Nesouhlas může vyslovit ústně nebo i konkludentně (bez použití slov) tím, že z nemocnice odejde. Měla by ale v rámci slušnosti podepsat zdravotníkům revers, aby jim zbytečně nekomplikovala situaci.

O tom jak je to s povinností podepsat revers si přečtěte v mém článku Revers není vaše propustka z nemocnice.

5 základních mýtu o ambulantním porodu

1. mýtus: Porodnici je možné opustit až po určitém časovém intervalu

 

Žádný časový úsek, po který by bylo nutné v porodnici setrvat, zákon nestanoví. Je proto jedině na vás, kdy se rozhodnete odejít. Můžete odejít klidně ihned po porodu. Jediné omezení je váš fyzický stav (reálná schopnost odejít) a zdravotní stav novorozence.

Pokud jde o zdravotní stav matky – záleží pouze na ní, jestli se rozhodne porodnici opustit, a to i v případě, že by její zdravotní stav nebyl dobrý. Lékaři by měli ženu poučit o důsledcích odchodu, dát jí podepsat revers a nechají ji jít. Podrobněji jsem se tím zabývala ve svém e-booku, který si můžete zdarma stáhnout zde.

Novorozence lékaři nepropustí jen v jediném případě. Pokud se ocitne v ohrožení života nebo mu hrozí vážné poškození zdraví, a je nutné mu poskytnout neodkladnou péči, která je k záchraněživota nebo zamezení vážného poškození zdraví nezbytná. V takové situaci musí jednat bez ohledu na názor rodiče a neodkladnou péči mu poskytnout.  O tom, kdy jedině je možné poskytnout dítěti zdravotní péči bez souhlasu zákonného zástupce, si přečtěte v mém článku Nikdy neopouštějte své dítě v nemocnici.

Pokud proto má porodnice ve svém vnitřním řádu nebo jiném podobném dokumentu stanovenou časovou hranici pro opuštění porodnice, je to jen jejich interní doporučení. Žádný interní předpis nemůže být v rozporu se zákonem, natož pak s ústavním pořádkem, který tvoří také Listina základních práv a svobod obsahující právo na osobní svobodu.

2. mýtus: Praktický lékař pro děti a dorost má právo odmítnout převzít novorozence po ambulantním porodu do péče

Tento mýtus je poměrně hojně rozšířen i mezi praktickými lékaři pro děti a dorost (dále jen „PLDD“).

Existují hned 3 důvody, proč nemá PLDD právo odmítnout novorozence po ambulantním porodu do péče:

1) Jediné případy, kdy je možné odmítnout přijmout pacienta do péče, stanoví zákon. Jde o situace, kdy:

  •  by bylo přijetím překročeno únosné pracovní zatížení,
  • přijetí brání provozní důvody, personální zabezpečení nebo technické a věcné vybavení zdravotnického zařízení,
  • vzdálenost vašeho místa pobytu by neumožňovala výkon návštěvní služby (platí pouze u všeobecného praktické lékařství a praktické lékařství pro děti a dorost),
  • nejste pojištěncem zdravotní pojišťovny, se kterou má poskytovatel uzavřenu smlouvu.1

Překročením únosného pracovního zatížení se rozumí stav, kdy by zajištěním zdravotních služeb u nově přijatého pacienta došlo ke snížení úrovně kvality a bezpečnosti zdravotních služeb poskytovaných pacientům již přijatým.

PLDD nemůže odmítnout přijmout pacienta z jiných, než shora vyjmenovaných zákonných důvodů.

Důvody pro odmítnutí přijetí pacienta do péče sice posuzuje sám praktický lékař pro děti a dorost, nicméně v případě stížnosti by registrující orgán nepochybně prošetřoval, jestli takové důvody skutečně existují. To, jestli má lékař plnou kapacitu nebo ne, zjistíte jednoduše tak, že se nejprve zeptáte, zda přijímá pacienty a až následně budete řešit detaily, jako je způsob porodu.

Co je nejdůležitější a běžně se to neděje – poskytovatel zdravotních služeb je povinen o důvodech odmítnutí přijetí do péče vydat pacientovi písemnou zprávu.

Máte proto vždy právo na to, aby vám lékař vydal potvrzení o odmítnutí přijetí do péče i s uvedeným důvodem!

2) Vyhláška o preventivních prohlídkách 2 uvádí, že první prohlídka novorozence se provádí zpravidla do 2 dnů po propuštění ze zdravotnického zařízení. Nevylučuje tedy prohlídku i jindy, např. po 24 hodinách po porodu.

3) Metodické návody Ministerstva zdravotnictví ČR:

1.Věstník Ministerstva zdravotnictví ČR č. 8/2013 obsahuje Postup poskytovatelů zdravotních služeb při propouštění novorozenců do vlastního sociálního prostředí. Ve svém čl. 2 písm. c) hovoří o tom, že v zájmu zajištění dalšího zdravého vývoje novorozence české odborné lékařské společnosti doporučují:

  • do 24 hodin po propuštění zdravotní péči (klinické vyšetření),
  • provedení odběru krve na screening dědičných metabolických poruch 48 – 72 hodin po narození a
  • další dosud neprovedená screeningová vyšetření

u poskytovatele zdravotních služeb v oboru (…) praktické lékařství pro děti dorost.

Zmíněný metodický návod dokonce obsahuje v příloze č. 3 i jak má praktický lékař pro děti a dorost vyšetření novorozence vykázat pojišťovně.

„Pro odbornost 002 (praktické lékařství pro děti dorost) je v případě novorozeneckého screeningu stanoven výkon č. 02210 (Odběr pro novorozenecký screening nebo rescreening vrozených vad u novorozence). Tento výkon stanovuje vyhláška č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů. Výkon zahrnuje náklady na screeningové kartičky.“

Není proto pravdou, že by pojišťovna PLDD vyšetření neproplatila.

2. Věstník Ministerstva zdravotnictví ČR č. 6/2016 obsahuje Metodický návod k zajištění novorozeneckého laboratorního screeningu a následné péče. V čl. 3 odst. 10 uvádí, že je-li novorozenec propuštěn do svého sociálního prostředí před odběrem krve na screening je zákonný zástupce informován, že v zájmu zdravého vývoje novorozence by měl být proveden odběr krve, který obvykle provádí registrující praktický lékař pro děti a dorost, a to v rozmezí 48 až 72 hodin po narození.

Jak je to s právní závazností zmíněných metodických návodů si přečtěte v mém dalším článku.

V současné době není proto pochyb o tom, že praktický lékař pro děti a dorost nemůže odmítnout přijmout vaše dítě do péče jen s odůvodněním, že:

  • nemá potřebnou odbornost pro vyšetření několik hodin starého novorozence,
  • jedná se o ambulantní nebo domácí porod,
  • pojišťovna mu vyšetření neproplatí, apod.

3. mýtus: Novorozence nelze propustit dříve jak 72 hodin po porodu

Mýtus byl velmi rozšířený v souvislosti se starým metodickým opatřením Ministerstva zdravotnictví ČR (zveřejněném ve Věstníku MZ ČR č. 7/2005) nazvaným Postup zdravotnického zařízení při propouštění novorozenců do domácí péče. Toto metodické opatření bylo nahrazeno shora zmíněným novým metodickým postupem ve Věstníku č. 8/2013.

Metodické opatření si lékaři chybně vykládali tak, že novorozence nebylo možné za žádných okolností propustit dříve, než 72 hodin po porodu. I tehdy ale platilo právo ženy i novorozence na osobní svobodu a jakékoli zadržování ženy a novorozence v porodnici, pokud nebyl novorozenec bezprostředně v ohrožení života nebo vážného poškození zdraví, bylo protiprávní.

Existuje také klinický postup České neonatologické společnosti nazvaný Časné propuštění zdravých novorozenců v prvních 24 hodinách po porodu. Uvádí mimo jiné, že nutný pobyt v porodnici je nejméně 12 hodin.

Tento klinický postup je ale doporučený postup profesního sdružení lékařů a dalších odborníků. Takové postupy dávají návod svým členům (lékařům), jak postupovat v určité situaci. Nejsou závazné ani pro lékaře, ani pro laiky.

Právě tyto postupy vytváří obsah pojmu lege artis, tedy určují pravidla vědy a uznávané medicínské postupy, podle kterých má být zdravotní péče poskytována 3.

Nicméně druhou nezbytnou podmínkou pro to, aby byla zdravotní péče poskytnuta v souladu se zákonem, je informovaný souhlas pacienta. Každá zdravotní péče musí být poskytnuta lege artis, ale i takovou péči může pacient kdykoli odmítnout. Například tím, že opustí porodnici před uplynutím lhůty 72 hodin po porodu a podepíše revers.

4. mýtus: Každý den po porodu navštíví domácnost jeden lékař

Tento mýtus vychází z tzv. „Projektu ambulantní porod“. Vznikl před několika lety a lze ho nalézt například na portále www.porodnice.cz.

Zjistila jsem, že právě tento „Projekt ambulantní porod“ cituje celá řada jiných stránek jako informace o ambulantním porodu u nás.

Ve zkratce se jedná o toto: „Ambulantní porod“ zahrnuje brzké propuštění, avšak nejdříve za 12 hodin po porodu. Vlastní ambulantní poporodní péče probíhá tak, že domácnost navštíví každý den jeden zdravotník. V pražském regionu se projekt „Ambulantní porod“ setkal s nezájmem veřejnosti, a proto zde bylo od této alternativy nakonec upuštěno. Ambulantní péče byla finančně hrazena rodinou (6000 Kč), protože není účtována zdravotním pojišťovnám.4

Typickým poznávacím znakem textu, který vychází právě z „projektu ambulantní porod“ je informace o tom, že domácnost po porodu každý den navštíví jeden zdravotník. Druhý poporodní den je to dětská sestra, pak dětský lékař, pak porodník a pak opět dětský lékař. Článek sám uvádí, že „Projektambulantní porod“ se setkal s nezájmem a tak bylo od této alternativy upuštěno. Péče totiž nebyla hrazena ze zdravotního pojištění.

Z textu výše je jasné, že žádnou z podmínek, které projekt uvádí, nemusíte při odchodu z porodnice dříve splnit. V rámci ambulantního porodu tak:

  • Nemusíte nic platit.
  • Nenavštíví vás každý den jeden zdravotník (ledaže si jej sama domluvíte, např. komunitní porodní asistentku).
  • Není třeba čekat minimálně 12 hodin po porodu, aby mohla matka s novorozencem odejít.

5. mýtus: Podpis obou rodičů na reversu

Zdravotníci občas komplikují odchod z porodnice tím, že vyžadují podpis obou rodičů na reversu pod pohrůžkou toho, že dítě jinak z nemocnice nepropustí.

Za prvé, Revers není vaše propustka z nemocnice.

Za druhé, souhlas obou rodičů vyžadoval zákon o zdravotních službách ve svém původním znění. Jelikož právní úprava s sebou nesla obrovské problémy hlavně v případě rodičů, kteří spolu nežijí, byla tato povinnost novelou účinnou 14.3.2013 zrušena.

Dnes už proto postačí souhlas i nesouhlas jen jednoho rodiče se zákrokem na dítěti.

Obecně platí domněnka, že pokud rodič jedná vůči třetí osobě, například lékaři, má se za to, že jedná se souhlasem druhého rodiče. Lékař proto nemá povinnost názor druhého rodiče si zjišťovat.5

Doufám, že až si budete číst další článek o ambulantním porodu, budete vědět, které informace jsou zastaralé, a kterými se můžete v klidu řídit.

Narazili jste na nějaké další mýty? Napište mi a já se na ně zaměřím, třeba v některém z dalších článků.

Pokud byste chtěli vědět, jak probíhá ambulantní porod v českých porodnicích a jak je která k ambulantnímu porodu vstřícná, mrkněte na stránku www.ambulantniporod.cz

Kam dál?

»  Můj další článek naleznete tady >>

»  Chcete něco delšího? Zjistěte to nejdůležitější! 

      Jak má vypadat komunikace s lékařem.

   ⇒   Co vše máte právo vědět, než udělíte informovaný souhlas.

      Možná budete sami překvapeni. Stáhněte si zdarma můj e-book Informovaný souhlas – vše, co potřebujete vědět, ale bojíte se zeptat.

»  Anebo se staňte mým fanouškem na facebooku, a budete mít přehled o všech novinkách.

________________________________________________________________________________________________

Vysvětlivky:

1) § 48 zákona č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů

2) § 3 odst. 2 vyhlášky č. 70/2012 Sb., o preventivních prohlídkách, ve znění pozdějších předpisů

3) § 4 odst. 5 a § 28 odst. 2 zákona č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů

4) Čerpáno z internetové stránky www.porodnice.cz, dostupné on-line na odkazu: http://www.porodnice.cz/tehotenstvi-a-z/ambulantni-porod

5) § 876 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů

Komentáře

Podobné články

Informovaný souhlas – podepsat, proškrtat nebo zah...