Porod, pandemie COVID-19 a vaše práva

2. část

Máte před sebou druhý článek ze série Porod, pandemie COVID-19 a vaše práva. V minulém týdnu jste si mohli přečíst o tom, jak jsou která opatření závazná a jak je to se zákazem návštěv, vydávaným zdravotnickým zařízením. Dnes se dozvíte, co dělat, když zdravotnické zařízení vyhlásí zákaz návštěv a jak se mu lze bránit. Je to ostatně jedna z nejčasnějších otázek, se kterou se na mě obracíte. Věřím, že vám článek mnohé objasní.

Jak se tedy bránit, jste-li rodič dítěte nebo osoba blízká a nechtějí vás do nemocnice pustit s odkazem na zákaz návštěv (vyhlášená zdravotnickým zařízením)?

Než se pustíte do jakýchkoli kroků, je třeba si zhodnotit, kdo přesně zákaz návštěv vydal. Zákaz návštěv může být nařízen různými subjekty:

  • Vládou ČR jako usnesení vlády o přijetí krizového opatření. Zákaz návštěv v této podobě platí nyní a najdete ho tady. Účinnost usnesení byla prodloužena do 12.12.2020.
  • Ministerstvem zdravotnictví ČR jako mimořádné opatření ministerstva. V současnosti žádné takové mimořádní opatření aktuální není, ale na jaře byl takto zákaz návštěv vydáván. Pro ilustraci ho najdete třeba tady.
  • Krajskou hygienickou stanicí, jako mimořádné opatření krajské hygienické stanice. Ta jej může vydat v případě lokální epidemie. V současnosti také není žádné aktuální, ale můžete jej nalézt třeba z května tady.
  • Poskytovatelem zdravotních služeb, který jej vydává jako protiepidemické opatření na základě svého provozního řádu.

Proč je důležité řešit, kdo právě platný zákaz návštěv vydal? První čtyři dokumenty jsou totiž závazné pro každého a za nerespektování mimořádných opatření hrozí vysoké pokuty. Pokud s nimi nesouhlasíte, je třeba se bránit jedině soudní cestou.

Je proto potřeba sledovat, v jaké fázi je epidemie a kdo konkrétně pro vaše zdravotnické zařízení zákaz návštěv nařídil. Chřipkové epidemie, které zde byly v minulých letech, nikdy nedosahovaly takové intenzity, aby bylo nutné vyhlašovat nouzový stav nebo vydávat mimořádná opatření. Veškeré zákazy návštěv byly vydávány pouze poskytovateli zdravotních služeb, a to na základě pouhých doporučení krajských hygienických stanic.

Bránit se zákazu návštěv vydanému prvními třemi subjekty je poměrně složité. Lze to, ale jedině soudní cestou (obdobně, jako je dnes napadáno například nošení roušek). Naproti tomu bránit se zákazu návštěv vydanému zdravotnickými zařízeními v době, kdy je epidemie natolik slabá, že krajské hygienické stanice pouze doporučují omezit návštěvy, lze. Je to období, které tu bylo přibližně v létě, kdy poskytovatelé zdravotních služeb zakazovaly z vlastní vůle návštěvy ve svých zařízeních na základě vývoje epidemiologické situace v jejich kraji.

Jak na to?

 

Zákonný zástupce

V případě zákonného zástupce by se něco takového nemělo nikdy stát! I v době, kdy byla epidemie COVID-19 na vrcholu platila pro zákonné zástupce stále výjimka. Co tedy může zákonný zástupce udělat?

1) Pokusit se domluvit. To je nejlepší a nejjednodušší řešení. Na pomoc vám může přispěchat:

a) 28 odst. 3 písm. e) zákona o zdravotních službách („Pacient má při poskytování zdravotních služeb dále právo na nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce, popřípadě osoby určené zákonným zástupcem, pěstouna nebo jiné osoby, do jejíž péče byl pacient na základě rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu svěřen, je-li nezletilou osobou a to v souladu s jinými právními předpisy a vnitřním řádem, a nenaruší-li přítomnost těchto osob poskytnutí zdravotních služeb.“) O tom, co to přesně obnáší, si přečtěte v článku Nikdy neopouštějte své dítě v nemocnici

b) Důvodová zpráva k zákonu o zdravotních službách. Není sice právním předpisem a není právně závazná, ale lze si na základě ní udělat představu o tom, co zákonodárce zamýšlel určitým ustanovením v zákoně. Tak pokud jde o § 28 odst. 3 písm. e) například uvádí:

Zákon např. zakládá právo na nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce a dalších osob ve zdravotnickém zařízení v případě nezletilých pacientů a pacientů zbavených způsobilosti k právním úkonům. Podle Charty práv hospitalizovaných dětí mají mít děti v nemocnici právo na neustálý kontakt se svými rodiči a sourozenci. V Listině základních práv a svobod je v čl. 32 odst. 4 zakotveno právo dětí na rodičovskou výchovu a péči a zároveň se zde stanoví, že „nezletilé děti mohou být od rodičů odloučeny proti jejich vůli jen rozhodnutím soudu na základě zákona“. Podle Úmluvy o právech dítěte musí být zájem dítěte předním hlediskem při jakékoli činnosti týkající se dětí.V praxi i přes nesporný přínos nepřetržitého kontaktu dítěte s rodiči na psychiku dítěte a proces uzdravení stále dochází k bezdůvodnému omezování jejich kontaktu. V některých nemocnicích jsou rodiče, kteří nejsou přímo hospitalizovaní s dítětem, stále chápáni jako návštěva, na kterou se vztahují návštěvní hodiny, a nikoliv jako zákonní zástupci, kteří mají mít neomezený přístup k dítěti a právo pečovat o své děti a být jim v blízkosti. Je nepochybně v zájmu dětí, aby ve všech případech, kdy tomu nebrání závažná objektivní překážka (např. možnost šíření nakažlivé nemoci), bylo výslovně výše uvedené ustanovení Úmluvy o právech dítěte do zákona promítnuto.

Pobyt těchto průvodců musí být v souladu s vnitřním řádem zdravotnického zařízení, který např. upraví, kde se mohou tyto osoby v průběhu pobytu zdržovat, zda je potřeba se při příchodu a odchodu nahlásit sestře atd.

c) Metodické doporučení k přítomnosti zákonných zástupců u nezletilých pacientů v době nouzového stavu. Jedná se o doporučení, které zpracovalo ministerstvo pro období nouzového stavu na jaře 2020. Je v něm vymezeno, jak postupovat v době epidemie s tím, že samozřejmě i v takové situaci má dítě právo na nepřetržitou přítomnost svého rodiče, nebrání-li tomu závažné objektivní překážky v individuálních případech.

 

2) Když se nedaří domluvit: Záleží vždy na okolnostech, nicméně v nejkrajnějším případě lze volat i Policii ČR, která by měla chránit práva dítěte. Jak se toho policie zhostí a zda vůbec přijede je ale otázka. Můžete se setkat i s tím, že vás odmítnou, protože v občanskoprávních věcech nezasahují. Někdy ale přijedou a přispějí k domluvě. 

3) Teoreticky by bylo možné podat návrh na vydání předběžného opatření, kterým by soud rozhodl, že nemocnice je povinna umožnit přítomnost zákonného zástupce nebo osoby blízké u pacienta. Ale je to zatím cesta neprobádaná a není jisté, jak by takové soudní řízení dopadlo.

4) Dalším krokem už je jen stížnost. Ta sice neřeší aktuální situaci, ale může ji pomoci vyřešit do budoucna. Stížnost se podává nejprve k poskytovateli zdravotních služeb a pokud jí nevyhoví, tak ke zřizovateli, zpravidla Krajskému úřadu. Podle okolností pak může následovat správní žaloba (vzor stížnost naleznete na konci mého e-booku „Informovaný souhlas – vše, co potřebujete vědět, ale bojíte se zeptat“).

5) Lze podat také podnět k prošetření přestupku. Poskytovatel se totiž tím, že v rozporu s § 28 odst. 3 písm. e) bodem 1, 2 nebo 3 neumožní při poskytování zdravotních služeb přítomnost jiných osob, dopouští přestupku podle zákona o zdravotních službách (§ 117 odst. 1 písm. h). Za ten mu může být uložena pokuta až 100 000 Kč. Podnět se podává krajskému úřadu. Nevýhodou tohoto postupu ale je, že nejste účastníkem řízení. O tom, jestli řízení o prošetření přestupku bude vůbec zahájeno, rozhoduje krajský úřad. Pokud to ale do podnětu výslovně uvedete, musí vás krajský úřad vyrozumět o tom, jak bylo s vaším podnětem naloženo.

 

Osoba blízká

Pokud jste osoba blízká a na základě zákazu návštěv, vyhlášeného nemocnicí, vás nechtějí pustit za vašimi blízkými, situace je podobná, jako u zákonného zástupce.

Zákon sice nezakládá pacientovi právo na nepřetržitou přítomnost osoby blízké, nicméně právní úprava je jinak totožná (§ 28 odst. 3 písm. e) zákona o zdravotních službách):

„Pacient má při poskytování zdravotních služeb dále právo na přítomnost osoby blízké nebo osoby určené pacientem, a to v souladu s jinými právními předpisy a vnitřním řádem, a nenaruší-li přítomnost těchto osob poskytnutí zdravotních služeb.“

Když porovnáte ustanovení týkající se zákonného zástupce a osoby blízké, zjistíte, že se liší v jediném. Zákon u osoby blízké výslovně nezdůrazňuje právo na nepřetržitou přítomnost a hovoří pouze o přítomnosti. Její časový rozsah nicméně nijak neomezuje. A už vůbec neomezuje toto samotné právo. Právo na přítomnost osoby blízké má tak pacient vždy v časově neomezeném rozsahu. Omezení přináší opět jen podmínka, že tato přítomnost musí být v souladu s jinými právními předpisy, vnitřním řádem a zejména nesmí narušit poskytování zdravotních služeb.

Poskytovatel zdravotních služeb tedy je oprávněn omezit přítomnost osoby blízké, ale jen v individuálním, konkrétním případě, kdy právě přítomnost této jedné osoby narušuje poskytování zdravotních služeb. V zásadě tedy totéž, jako v případě nezletilých a jejich zákonných zástupců. Více v článku Zákaz návštěv není zeď a nebo ještě lépe v novém článku Zákaz návštěv není zeď ani v době pandemie.

Jak se bránit?

Postup je obdobný, jako v případě zákonného zástupce výše. Jen bohužel neexistuje zatím tolik výkladů přímo ministerstva, které by na osoby blízké pamatovaly.

Při snaze o domluvu se tak musíte spokojit jen s argumentací zákonem. Bohužel ani nouzový stav nepřináší velkou podporu, protože jednoznačné výjimky jsou pouze pro nezletilé nebo pro návštěvy pacientů v hospicech a dalších pacientů v terminálním stadiu nevyléčitelného onemocnění (usnesení vlády bylo prodlouženo do 12.12.2020).

Dokud se neobjeví nějaká žaloba, případně výše zmíněné předběžné opatření, bude to bohužel stále o slovní argumentaci. Tu můžete načerpat také v článku Přehodnoťte zákaz návštěv! Otevřený dopis nemocnicím. Ze všech oslovených nemocnic mi tehdy asi 5 odpovědělo, že mají stejný přístup, proto zákaz návštěv nevyhlašují.

Můžete také podat stížnost i podnět k prošetření přestupku. To jsou ale bohužel jen řešení do budoucna.

 Nejste zákonný zástupce, ani osoba blízká nebo osoba určená pacientem?

 

Pak jste skutečně návštěva. Pro návštěvy platí jiný režim, než pro dvě výše zmíněné skupiny.

Pacient má při poskytování zdravotních služeb dále právo přijímat návštěvy ve zdravotnickém zařízení lůžkové nebo jednodenní péče, a to s ohledem na svůj zdravotní stav a v souladu s vnitřním řádem a způsobem, který neporušuje práva ostatních pacientů, pokud tento zákon nebo jiný právní předpis nestanoví jinak.“ (§ 28 odst. 3 písm. i) zákona o zdravotních službách)

V případě přijímání návštěv, což jsou osoby, které nejsou pacientovi tolik blízké, platí trochu jiná pravidla. Zohledňuje se zdravotní stav pacienta, tedy jestli je schopen návštěvu přijmout, pravidla pro návštěvy stanovená vnitřním řádem a zejména nesmí návštěva zasahovat do práv ostatních pacientů. V praxi to znamená, že by měla existovat speciální návštěvní místnost, kde budou pacienti přijímat tyto osoby, aby nebylo zasahováno do soukromí spolubydlících.

Na takové návštěvy se také vztahují například návštěvní hodiny. Pokud jde ale o zákaz návštěv, i zde je působnost ředitele velmi omezená. Jak? To se dozvíte v dalším článku.

Zažili jste v porodnici nedůstojné zacházení a chcete se mu příště vyhnout?

 

 Máte svá vlastní porodní přání a chtěli byste, aby byla při porodu splněna?

 

Poradím vám jak na to sPRÁVNĚ!

Stáhněte si ZDARMA můj e-book Pět práv, která vás v porodnici podrží

Komentáře

Jsem právnička, ale především jsem matka. Mateřství mi v mnohém otevřelo oči, a proto pomáhám rodičům znát jejich práva a práva jejich dětí. Jsem také autorkou knihy (a e-knihy) Příručka informovaného rodiče do porodnice, která už pomohla mnoha rodičům stát si za svými právy a e-booku Informovaný souhlas – vše, co potřebujete vědět, ale bojíte se zeptat Více o mně si můžete přečíst zde.

Subscribe To Our Newsletter

Subscribe To Our Newsletter

Join our mailing list to receive the latest news and updates from our team.

You have Successfully Subscribed!