Při přípravě článků čerpám z mnoha zdrojů. Občas také posílám dotazy na zdravotní pojišťovnu, protože jsou otázky, které nelze tak jednoduše vyčíst ze zákonů. Jednou z nich byl také můj dotaz níže. Odpověď mě natolik udivila, že jsem musela hned odepsat a sdílím ji tady s vámi hlavně pro informaci o tom, že ne každý revizní lékař zná i právní úpravu.

Abyste si mohli udělat úplný obrázek, sdílím přesné znění mého dotazu:

Dobrý den,

ráda bych se zeptala na proplácení péče zdravotní pojišťovnou v případě doprovodu u porodu. 

Jakým způsobem, pokud vůbec, je proplacena péče v situaci, kdy doprovod rodící ženy při porodu například zkolabuje, případně vzniknou v souvislosti s jeho přítomností nemocnici zvýšené náklady? Jde mi právě o případ kolapsu, omdlení apod. (předpokládám, že zdravotníci mu poskytnout neodkladnou péči a vyúčtují ji jeho zdravotní pojišťovně?)

A o druhý případ, kdy s přítomností doprovodu nejsou žádné nutné zdravotní náklady, ale je nezbytné se mu zvýšeně věnovat. Například komunikovat s ním, poučovat ho o tom, kde se může pohybovat, jak se má chovat, dát mu speciální oblek apod. Jsou to sice drobné úkony, přesto je to čas, kdy se zdravotník, který je zrovna vykonává, nemůže věnovat jiným pacientům. Je tento čas vyúčtován zdravotní pojišťovně doprovodu, i když se de facto nejedná o příjem zdravotní péče nebo jsou zaúčtovány pojišťovně rodící ženy jako náklady související s porodem? 

Můj druhý dotaz je podobný. Setkala jsem se s informací, že není možné odejít z porodnice v rámci ambulantního porodu dříve než po 72 hodinách, např. po 2 hodinách po porodu, protože pojišťovna pak porodnici neproplatí žádnou péči. Je tato informace pravdivá? Jak toto funguje? Jaká část pobytu je porodnici proplacena v případě, že ji žena opustí např. právě po zmíněných dvou hodinách?

Děkuji za informaci,
S pozdravem Mgr. Věra Jedličková

Následovala odpověď revizní lékařky zdravotní pojišťovny:

Vážená paní Jedličková,

Očekáváte –li  zdravotní komplikace u Vašeho partnera, pak stojí za zvážení, zda je nutné aby Vás během porodu partner doprovázel.  Během porodu se zdravotnický personál stará především o Vás a Vaše nenarozené miminko, kdy bohužel v době, kdy rodí více rodiček již nezbývá další zdravotnický personál, který by se mohl starat o zdravotní komplikace doprovodu u porodu. V případě zdravotních komplikací by pak byl Váš doprovod, pokud by byl mužského pohlaví, jistě převezen na oddělení, kde mu může být poskytnuta adekvátní péče (což není oddělení gynekologie, kde je možné ošetřovat jen pacientky – ženy). Tato péče by pak danému poskytovateli zdravotních služeb byla  plně hrazena, tak jak by si ji poskytovatel vyúčtoval.

Doprovod u porodu je  nadstandardní službou, která není v žádném případě hrazena z veřejného zdravotního pojištění, proto ji mají některé porodnice zpoplatněny (zjistíte na webových stránkách jednotlivých porodnic nebo přímo v těhotenské poradně zvolené porodnice, kde budete rodit), jinde požadují úhradu jen za „porodní balíček“ ( návleky, ústenka, čepice , plášť) pro doprovod.

Ohledně „ambulantního porodu“ opět závisí na domluvě mezi Vámi (rodičkou) a  vedením příslušné porodnice, kde chcete rodit. Některé porodnice tento porod akceptují, v jiných mohou být  striktně proti dřívějšímu propuštění do domácí péče před uplynutím 72 hodin od porodu. Z hlediska úhrady péče o rodičku a novorozence, je kompletně vykázaná péče hrazena z veřejného zdravotního pojištění, jedná – li se o porod , který proběhl ve zdravotnickém zařízení, ať již odcházíte domů po 2 hodinách nebo po 72 hodinách . Proplacena je samozřejmě jen péče , která byla provedena, včetně délky hospitalizace.  Toto samozřejmě neplatí pro porod doma, neboť ten naše legislativa neumožňuje.

S pozdravem a přáním krásného porodu,

Protože odpověď obsahuje celou řadu nepravd, na které jsem se nadto ani neptala, nenechalo mě to chladnou a revizní lékařce jsem odpověděla:

Vážení,

předně bych vám chtěla poděkovat za informaci, kterou jsem obdržela v mnohem větším rozsahu, než kam můj dotaz směřoval. Nemohu si však odpustit odpověď. S vaší zdravotní pojišťovnou jsem spokojena, a proto mě mrzí, že touto cestou šíříte mezi veřejnost nepřesné informace, hraničící až s nepravdami. Takový systém pak vyvolává právní nejistotu a zmatenost obzvlášť v řadách rodiček, které se s nemocniční péčí setkávají mnohdy poprvé a při složitosti současné právní úpravy jsou tak zcela odkázány na informace od zdravotníků a zejména pak od své zdravotní pojišťovny, pokud využijí možnost dotazu.

Můj dotaz se týkal čistě ekonomicko-právní oblasti, proto by stačila odpověď mnohem kratší a stručnější, nicméně podstatné informace jsem v odpovědi nalezla. Bohužel ale také celou řadu nepodstatných informací, které navíc nejsou založeny na pravdě.

 

1. „Doprovod u porodu je nadstandardní službou“

 

Toto je bohužel právě jedna z nich a lze ji označit za zcela nepravdivou.

Každý pacient má právo na přítomnost osoby blízké nebo osoby, kterou určí, při poskytování zdravotních služeb (§ 28 odst. 3 písm. e) z. o zdravotních službách). Tomuto právu odpovídá také povinnost poskytovatele zdravotních služeb takovou přítomnost umožnit. Nesplnění této povinnosti je navíc přestupkem za který může být uložena pokuta až 100 000 Kč (§ 117 odst. 1 psím. h).

Protože v minulosti byla otázka poplatků sporná, uvedl vše na pravou míru Ústavní soud ČR již v roce 2016. Jednoznačně vymezil, že „Umožnění přítomnosti u porodu není možno považovat za nadstandardní péči, kterou lze samu o sobě zpoplatnit, ale jde o součást základních povinností porodnice podle zákona.“ (nález ÚS sp. zn. IV. ÚS 3035/15 ze dne 12. 4. 2016)

To, že ji mají některé porodnice dodnes zpoplatněnou, je protiprávní praxe. Existují i právní názory, podle kterých poskytovatel zdravotních služeb nemá právo vybírat žádné poplatky za přítomnost doprovodu u porodu (např. Veřejné ochránkyně práv: Zpráva o výsledku šetření postupu sp. zn. 7591/2013/VOP ze dne 8.10.20141 nebo Vyjádření sp. zn. 41/2015/SZD/MJ ze dne 14.12.20152: „Strpění přítomnosti je plněním právní povinnosti, nikoli službou pacientům, či třetím osobám, za níž by poskytovatel zdravotních služeb mohl žádat smluvní cenu“).

Poplatek dnes podle Ústavního soudu není možné vybírat ani za úhradu provozních výdajů na provoz zdravotnického zařízení (jako jsou náklady na osvětlení, topení či užitkovou vodu, ale i na (jednorázový) hygienický oděv, dezinfekční prostředky, roušku či návleky na boty.

Pouhý odkaz na to, že některé porodnice je vybírají, bez jediného komentáře o protiprávnosti takového jednání opět přispívá k legitimizaci takové praxe a vyjádření zdravotní pojišťovny by jej podle mého názoru nemělo obsahovat. Nadto jsem se na tuto informaci ani neptala vědoma si toho, že právě tyto náklady poskytovatel zdravotních služeb požadovat nemůže. Můj dotaz se týkal jediných dvou položek, které si teoreticky může poskytovatel účtovat, a to jsou náklady na proškolení personálu v souvislosti se specifickou situací – přítomností 3. externí osoby u porodu a náklady za čas personálu, po který se této třetí osobě musí individuálně věnovat (poučení o tom, kde se má zdržovat, jak se má chovat apod.).

Na jiných odděleních, jako je ARO či JIP, totiž poplatková povinnost zavedená není, přitom požadavek na specifické chování návštěvy, a tedy i čas věnovaný návštěvě personálem, je právě na těchto odděleních mnohem větší. Při porodu, který častěji probíhá bez větších komplikací, je přítomnost třetí osoby spíše pomocí pro personál a primárně zde nejde o pracoviště natolik specifické na hygienu a speciální chování, jako je ARO či JIP.

Je proto smutné, pokud z úst nezaujaté instituce, jakou by měla být zdravotní pojišťovna, zaznívají takové nepravdy, které nepřispávají k správnému právnímu povědomí veřejnosti a naopak podporují protiprávní praxi panující dodnes v některých porodnicích. Mám za to, že právě pojišťovna by měla znát nejen právní úpravu, ale i stav současné judikatury, která tuto možná ne tolik jednoznačnou problematiku vyjasňuje.

Požadavek na zpoplatnění přítomnosti doprovodu u porodu má tak charakter spíše dobrovolného sponzorského daru nemocnici.

Zarážející je zde skutečnost, že i když rodička má právo na přítomnost doprovodu u porodu a poskytovatel zdravotních služeb má tak povinnost takovou přítomnost umožnit, není tato možnost zpoplatněna z veřejného zdravotního pojištění. V případě již zmíněných návštěv na ARO či JIP poskytovatel zdravotních služeb poskytuje své služby (včetně obleku) této návštěvě patrně na vlastní náklady. Pokud jde o porody, tedy mnohem častější případy, nezbylo pravděpodobně porodnicím nic jiného, než vybírat tyto částky od pacientek, protože jinak by své služby poskytovaly také na vlastní náklady.

 

2. Některé porodnice ambulantní porod akceptují, v jiných mohou být  striktně proti dřívějšímu propuštění do domácí péče před uplynutím 72 hodin od porodu.

 

Zde se sice jedná o konstatování holé skutečnosti, nicméně bez přiměřeného vysvětlení může klient nabýt dojmu, že je snad taková praxe v pořádku. Opět je podle mého názoru takový popis z úst zdravotní pojišťovny spíše nevhodný.

Odmítnutí další zdravotní péče a hospitalizace je právem každého pacienta, i ženy po porodu. Není právem „některých porodnic“ takový postup „akceptovat“ či neakceptovat. Poskytovatel zdravotních služeb není oprávněn rozhodovat o osobní svobodě pacienta a o jeho povinnosti přijímat další služby dle názoru poskytovatele. Přesně k takovému výkladu ale může adresát vašeho vyjádření dospět.

Naopak praxe porodnic, kdy mají výhrady či někde i dokonce brání ženám opouštět jejich zařízení před doporučenými 72 hodinami po porodu, je protiprávní a jedná se o zcela nepřiměřené omezování práv rodičů (nemluvě o už extrémních případech, kdy poskytovatel zdravotních služeb na jednání rodičů, spočívající v odchodu z porodnice, upozorní Orgán sociálně-právní ochrany dětí či Policii ČR).

Všechny tyto skutečnosti uvedlo na pravou míru Ministerstvo zdravotnictví ČR ve svém Věstníku č. 8/2013 a jsem si jistá, že tento právní výklad vám musí být znám.

Můj dotaz však opět směřoval pouze k finanční stránce celého problému, tedy zda je pravda, že pojišťovna neuhradí poskytovateli žádnou péči, pokud žena odejde dříve. Právě s touto informací jsem se totiž setkala. Nežádala jsem o radu ohledně toho, na jakém principu funguje „ambulantní porod“.  Odpověď na svou otázku jsem však dostala.

 

 3. A konečně poslední věc: Porod doma naše legislativa neumožňuje.

 

Tato kategorická poznámka na závěr celého vyjádření je bohužel úplně nepravdivá. Předně jsem na žádném místě nezmínila, že se chystám rodit doma či že bych snad byla těhotná. To je ale pouze drobnost. Co vnímám jako největší problém je informace o tom, že „porod doma naše legislativa neumožňuje“. To totiž není pravda a právě zdravotní pojišťovna by takové informace neměla šířit.

K problematice porodů doma lze nalézt celou řadu právních vyjádření předních českých právníků. Např. článek Prof. JUDr. Iva Telce, CSc. „Porody ve vlastní sociálním prostředí podle práva 3. Co je ovšem stěžejní, je nález Ústavního soudu ČR ze dne 24.7.2913, sp. zn. I. ÚS 4457/12:

„Nelze vyloučit, že i klidně probíhající fyziologický porod se může rychle změnit; předpokládat všechny možnosti a reagovat na ně v poměrně značném předstihu by de facto muselo vést k naprostému vyloučení možnosti tzv. domácích porodů. Tu ÚS připomíná, že moderní demokratický a právní stát je založen na ochraně individuální a nedotknutelné svobody, jejíž vymezení úzce souvisí s důstojností člověka. Tato svoboda, jejíž součástí je i svoboda v osobních věcech, které člověk činí, je doprovázena určitou mírou přijatelného rizika. Právo na svobodnou volbu místa a způsobu porodu – z hlediska rodičů – je limitováno jen zájmem na bezpečném porodu a zdraví dítěte. Tento zájem však nelze vykládat jako jednoznačnou preferenci porodů ve zdravotnických zařízeních.“

Není pravdou, že by naše legislativa porod doma neumožňovala. Je právem rodičů zvolit si místo a způsob porodu. Limitováno je jen zájmem na bezpečném porodu a zdraví dítěte. Nelze ale jednoznačně říci, že domácí porod tento zájem dítěte ohrožuje, což dokládá celá řada studií srovnávajících porod doma a v nemocnici i to, že v řadě evropských zemí je domácí porod státem uznávanou formou zdravotní péče (viz např. Nizozemsko, Velká Británie, Německo apod.) Rodiče tak musí zvážit případná rizika, která se s tím mohou pojit – zdravotní stav ženy, vývoj těhotenství, apod.

Co je skutečně velkým nedostatkem současné právní úpravy, je problematická možnost zajistit si u domácího porodu přítomnost kvalifikovaného zdravotnického pracovníka – porodní asistentky. Ani v tomto případě však právní úprava takovou přítomnost nezakazuje. V této souvislosti jen mlčí (viz např. zmíněný článek prof. Telce). Ministerstvo zdravotnictví však v současné době zastává špatný právní výklad a porodní asistentky za asistenci u domácího porodu trestá pokutou. To už se ale pohybuji nad rámec dotazu i odpovědi a byla by to otázka na dlouhou diskuzi.

Podstatné ale je, že z úst zdravotní pojišťovny by neměly zaznívat takové kategorické právní nepravdy, jako je to, že porod doma naše legislativa neumožňuje. Laická veřejnost by pak mohla nabýt dojmu, že se snad jedná o něco právem nedovoleného či dokonce trestného, a tak to není.

 

Závěrem se dostávám ke své žádosti o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím:

Jakým způsobem je hrazena zdravotní péče při tzv. ambulantním porodu, kdy žena opustí i s novorozencem porodnici před doporučenou dobou 72 hodin po porodu ve srovnání se standardní dobou hospitalizace? Je poskytovatel zdravotních služeb v případě ambulantního porodu nějak zásadně znevýhodňován oproti standardní době hospitalizace?

Svou otázku pokládám také proto, abych byla schopná jako příjemce péče kontrolovat, zda poskytovatel provedl skutečně péči, kterou zdravotní pojišťovně vykázal.

S pozdravem,

Mgr. Věra Jedličková, právnička

Zajímá vás, proč to všechno dělám? Přečtěte si MŮJ PŘÍBĚH.
________________________________________________________________________________________________

Vysvětlivky:

1) Dostupné on-line zde: https://www.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/ESO/7591_2013_VOP_Zprava_o_setreni.pdf

2) Dostupné on-line zde: https://www.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/Zvlastni_opravneni/ustavni_soud/SZD-41-15-MJ-porodnice.pdf

3) Dostupné on-line zde: https://zdravotnickepravo.info/porody-ve-vlastnim-socialnim-prostredi-podle-prava/

Komentáře

Podobné články

5 mýtů o ambulantním porodu, které kolují českým i...