Nástřih hráze – kontroverzní téma, o kterém se často mluví. Pro někoho je to zákrok, který je nezbytný pro ochranu hráze při porodu a zabrání velkému natržení, které může vést až k inkontinenci (podrobnosti třeba tady). Pro jiné je to zákrok velice nadužívaný, prováděný rutinně, aniž by jeho přínos byl ve všech případech skutečně prokázaný (zajímavý článek např. tady).

O tom, zda je nástřih skutečně přínosný zákrok či nikoli, si netroufám psát. Informací lze nalézt na internetu opravdu spoustu a názor si musí udělat každý sám. Zajímavý je ale pohled práva, které v tom má poměrně jasno.

Nástřih hráze provedený proti vůli ženy je neospravedlnitelný a neoprávněný zásah do její tělesné integrity.

Jednoduše řečeno  – existuje jen naprosto mizivé procento případů, kdy je možné nástřih hráze proti vůli ženy provést. Přesto je často prováděn jako zcela rutinní zákrok, o kterém se porodník při porodu mnohdy ani nezmíní.

 

Proč to tak je?

 

Pojďme se podívat na klasický případ. Žena má ve svém porodním plánu, že si nepřeje provedení nástřihu hráze. Při porodu skutečně na tento bod dojde a porodník ji informuje o tom, že by bylo vhodné nástřih provést. Žena jej ale odmítne. Porodník přesto nástřih provede. Tyto situace se dějí běžně. V horším případě porodník ženu ani neinformuje a nástřih prostě provede. Tak tomu může být, když žena do svého porodního plánu své stanovisko ohledně nástřihu nevyjádří.

Jakoukoli zdravotní péči je možné poskytovat jen se souhlasem klienta1. Výjimky existují, ale na náš případ nedopadají, protože žena je při vědomí a vědomě nástřih odmítá2.  Zdravotní péčí je samozřejmě i nástřih hráze.

Přání pacienta, která ve skutečnost nejsou nic jiného, než souhlasy a odmítání zdravotní péče, jsou to, co určuje směr a způsob jejího poskytování. Ať se to zdravotníkům líbí nebo ne, každý má právo zvolit si, jakým způsobem svůj život povede a sem patří i varianta špatného rozhodnutí3.

Není proto možné ignorovat přání ženy s odůvodněním, že:

  • Tento postup u nás není možný.“
  • „U nás se to dělá takhle.“
  • „Vaše přání pro nás nejsou akceptovatelná.“

Možná je zavádějící právě slovo „přání“. Ve skutečnosti se ale o přání nejedná. Vyjádřením vůle:

  • „Nepřeji si nástřih hráze.“
  • „Nepřeji si vaginální vyšetření v průběhu porodu.“
  • „Nepřeji si kontinuální monitorování plodu.“
  • „Nepřeji si rutinní zavedení kanyly.“

všechny tyto nabízené zdravotní služby odmítáte. Klient má právo odmítnout jakoukoli zdravotní péči4. Ochranou pro zdravotníka je v takovém případě revers.

Jsou proto úsměvné jakékoli snahy zdravotnických zařízení neakceptovat porodní plány či přání klientek, ať už jsou ve formě porodního plánu, dříve vysloveného přání či vyjádřené ústně. Závazný je jakýkoli jednoznačný a vědomý projev vůle klienta směřující k souhlasu či odmítnutí zdravotní služby.

 

 

Kdyby nešlo o porod, ale o jakýkoli jiný zdravotnický zákrok, kde ve hře není také rodící se dítě, neexistuje žádný argument, na základě kterého by bylo možné do těla ženy bez jejího souhlasu, resp. i přes její odpor, zasáhnout. Vždy by se jednalo o neoprávněný zásah do tělesné integrity ženy.

U porodu je situace trochu jiná, přesto ale dopadající na minimální procento případů (rozhodně ne na 80% všech porodů – v takovém procentu případů byl u nás v některých porodnicích prováděn nástřih hráze, podrobnosti zde).

Tou jedinou ospravedlnitelnou situací je ochrana života a zdraví právě se rodícího dítěte. I tento argument je ale porodníky velmi nadužíván. Aby bylo možné proti vůli ženy jakkoli zasáhnout do jejího těla, musel by být život a zdraví dítěte skutečně BEZPROSTŘEDNĚ ohrožen5. Zdůrazňuji slovo „bezprostředně“, protože jeho význam není všem zdravotníkům zcela jasný.

Bezprostředně hrozící ohrožení života a zdraví dítěte znamená, že bez takového zákroku by okamžitě došlo k fatálnímu následku. Jedná se o poslední možnost, jak následku zabránit. Jde o skutečně zcela výjimečnou situaci a stav nouze. Takové situace samozřejmě mohou nastat. Zcela jistě se ale nebude jednat o tak vysoké procento, jak je tomu v některých českých porodnicích.

Toto je jediná výjimka, kdy by bylo možné v zájmu ochrany zdraví a života dítěte zasáhnout proti vůli matky do jejího těla! Jestliže však život a zdraví dítěte BEZPROSTŘEDNĚ ohrožen není a účelem nástřihu je pouze zabránit poranění ženy, je její právo rozhodnout se o svém těle. Je to její věc, jestli zvolí porodníky nabízenou ochranu formou nastřižení nebo podstoupí riziko přirozeného natržení.

Je to jen vaše tělo. Stejně tak jako máte právo rozhodnout se, jestli si své tělo budete ničit nezdravým životním stylem, jestli podstoupíte riziko a sednete za volant auta, máte právo si vybrat mezi nástřihem hráze a případným přirozeným poraněním.

Kam dál?

»  Můj další článek najdete tady >>

»  Chcete něco delšího? Zjistěte to nejdůležitější! 

      Jak má správně vypadat komunikace s lékařem.

   ⇒   Co vše máte právo vědět, než odsouhlasíte zdravotní péči.

      Svými právy budete mile překvapeni. Stáhněte si ZDARMA můj e-book Informovaný souhlas – vše, co potřebujete vědět, ale bojíte se zeptat.

»  Anebo se staňte mým fanouškem na facebooku, a budete mít přehled o všech novinkách.
________________________________________________________________________________________________

Vysvětlivky:

1) § 28 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů

2) § 38 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů

3) Nález Ústavního soudu ČR ze dne 2. března 2015 sp. zn. I. ÚS 1565/14: „Institut svobodného a informovaného souhlasu s každým lékařským zákrokem je založen na uznání právní subjektivity každého jedince a jeho svobody rozhodovat o svém vlastním těle a podporuje autonomii jeho morální volby. To je v protikladu k paternalistickému přístupu, kdy o jednotlivci je rozhodováno někým jiným (například lékařem), byť i z dobrých pohnutek, že to je pro jeho dobro a zdraví. V konečném důsledku je to vždy pacient jako svobodný jednotlivec nadaný základními právy, včetně práva na respektování své fyzické a psychické integrity, který by měl dát souhlas se zásahy do tohoto práva. Přitom je nutno akceptovat, že jiné osoby mohou i jeho rozhodnutí, například odmítne-li nezbytnou léčbu, považovat za špatné.“

4) § 34 odst. 3 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů

5) K tomuto tématu už existuje několik judikátů. Předně rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva „Hanzelkovi proti České republice“ ze dne 11.12.2014 č. 43643/10: „… než se státní orgány uchýlí k naléhavým opatřením v tak citlivé oblasti, musí být bezprostřední ohrožení skutečně prokázáno…“ A pak zejména nález Ústavního soudu ČR ze dne 2. března 2015 sp. zn. I. ÚS 1565/14: „…je tedy nutno vážit zájmy rodičky na ochraně její fyzické integrity a zájmy nenarozeného dítěte na životě a zdraví. Právo rodící matky na nedotknutelnost její osoby tedy v ústavněprávní rovině omezit lze, za předpokladu, že je skutečně (alespoň s vysokou pravděpodobností) život a zdraví plodu bezprostředně ohrožen a provedené zákroky přiměřené sledovanému účelu záchraně života a zdraví nenarozeného dítěte.“

Komentáře

Podobné články

Pozor na to! Ne každý revizní lékař zná i právní ú...