Dnes je už úplně normální a samozřejmé, že si žena bere svůj doprovod s sebou do porodnice. Je to skvělá praxe, o které si bohužel mohly naše maminky nechat jenom zdát.

U nás doma se vypráví jedna klasická porodní historka, kterou zažila jak moje babička, tak moje mamka.  Popisují, jak cítily, že se blíží porod, ale nebyl u nich žádný zdravotník. Bály se, že jim dítě vypadne a nebude tam nikdo, kdo by ho chytil. I takovou, možná neopodstatněnou, obavu vám doprovod snadno pomůže vyřešit už jenom tím, že tam je.

Role doprovodu je ovšem mnohem větší, a protože jím jsou nejčastěji budoucí tatínci, zaměřím se právě na ně. Vy, co zrovna budoucí tatínci nejste, ale chystáte se doprovodit svou kamarádku, dceru nebo vnučku do porodnice, přizpůsobte si přiměřeně informace na svou osobu.

Ženy si často pročítají různé články nebo knihy o porodu, navštěvují předporodní kurzy, a tak mají alespoň rámcovou představu o tom, co se bude v porodnici dít. Informovanost otců ale bývá většinou o mnoho menší.

Pro tatínky je porod úplně neznámá situace. Často nevědí, co mají dělat a jaká je vlastně v porodnici jejich role. Může je to znejišťovat, mohou si připadat jako „páté kolo u vozu“ a v konečném důsledku pak vlastně ženě příliš nepomohou ani tam, kde právě mohou a kde by jejich podporu potřebovala nejvíc.

 

Jaká je role otce u porodu

 

Tatínek vystupuje v porodnici hned v několika úlohách.

Jejich důležitým a neopomenutelným úkolem, je samozřejmě hlavně psychická podpora ženy. Už svou přítomností jí dodávají pocit klidu. Personál porodnice nemá čas být nonstop se ženou na porodním sále. Díky doprovodu tam tak žena není sama a ví, že kdyby potřebovala, má se na koho obrátit, ať už jde jen o pomoc při vstávání z postele, uvolňující masáž nebo přivolání personálu. Tohle je ale role, o které panuje všeobecné povědomí a tatínci si většinou myslí, že právě o to jde.

Jejich funkce je ale mnohem širší. Pojďme se na to podívat také z právního pohledu:

Je dobré mít na paměti, že otec není hospitalizován, proto se na něj nevztahují pravidla pro hospitalizované pacienty, jako například nutnost oddělování žen od mužů 1.

Může ale vystupovat jako:

  • osoba blízká
  • osoba, která má právo nahlížet do zdravotnické dokumentace, má právo na informace o zdravotním stavu ženy, právo vyslovit souhlas za ženu se zdravotními službami
  • zákonný zástupce dítěte
  • doprovod u porodu ve vztahu k úhradě poplatku za doprovod u porodu

 

Otec, jako osoba blízká

 

Budoucí tatínek je osobou blízkou hned pro dvě osoby. Jsou jimi rodící žena a pak také právě narozené dítě (ve vztahu k němu je samozřejmě i zákonným zástupcem, o tom dále).

To, že má žena právo na to, mít u sebe u porodu svůj doprovod vyplývá z § 28 odst. 3 písm. e) zákona o zdravotních službách:

„Pacient má při poskytování zdravotních služeb dále právo na přítomnost osoby blízké nebo osoby určené pacientem, a to v souladu s jinými právními předpisy a vnitřním řádem, a nenaruší-li přítomnost těchto osob poskytnutí zdravotních služeb.

Obecně tedy platí, že každý pacient má při poskytování zdravotních služeb právo na přítomnost osoby blízké, ať už je to nastávající otec u porodu, rodinný příslušník v jakémkoli jiném případě nebo prostě osoba, kterou pacient určí. To může být u porodu například dula nebo doprovázející soukromá porodní asistentka.

Aby to bylo možné, musí být splněny tři podmínky:

  • Přítomnost takové osoby musí být v souladu:
    • jinými právními předpisy,
    • s vnitřním řádem,
  • Nesmí narušovat poskytování zdravotních služeb.

Jinými právními předpisy jsou v tomto případě myšleny například hygienické předpisy.

Pokud jde o soulad s vnitřním řádem, vykládají si některé porodnice tuto podmínku chybně tak, že ve vnitřním řádu omezují počet takových osob, nebo ji přímo zakazují. Tento přístup je ale protiprávní. Vnitřní řád nesmí zasahovat do práv pacientů nad míru, která je nezbytně nutná zejména pro řádný chod zařízení a dodržování práv ostatních pacientů 2.

Přítomnost doprovodu u porodu může jen těžko omezovat řádný chod zařízení. I při nedostatku personálu může být takový doprovod spíše pomocí, než že by omezovat řádný chod zařízení. Pokud se jedná o podmínku dodržování práv ostatních pacientů, ta může mít význam tam, kde je několik porodních boxů v jedné místnosti. Přesto ale i takové porodní boxy bývají oddělené zábranou, proto přítomný doprovod může jen těžko zasahovat do soukromí druhé rodící ženy.

Ustanovení vnitřního řádu, která plošně omezují počet osob u porodu, jsou proto v rozporu se zákonem.

Ke každému případu vykázání doprovodu ženy od porodu, musí porodnice vždy přistupovat individuálně. V praxi bude rozhodující roli hrát spíše třetí podmínka, a to je skutečnost, jestli osoba narušuje poskytování zdravotních služeb. Zdravotníci mohou vykázat doprovod, který je opilý, agresivní, trpí infekční chorobou, kterou by mohl ohrozit novorozence apod. Bylo by možné uvažovat ještě o tom, že žena žádá přítomnost např. 4 osob na miniaturním porodním sále, kde by pak byl velmi ztížený pohyb. V žádném případě ale nemůže být důvodem například nezaplacení poplatku (o tom více tady).

Otec u porodu, který žádným způsobem nenarušuje poskytování zdravotních služeb proto má právo doprovodit svou ženu, resp. žena má právo na jeho přítomnost jako osoby blízké. Navíc je osobou blízkou i pro své dítě. O tom platí totéž, jako o jeho ženě. U dítěte se k tomu ještě navíc přidává role jeho zákonného zástupce.

 

Otec, jako osoba, která má právo na informace o zdravotním stavu ženy, právo vyslovit souhlas za ženu se zdravotními službami a má právo nahlížet do zdravotnické dokumentace

 

Asi jediná podstatná kolonka „Informovaného souhlasu“, který vám dají k podpisu v porodnici, je ta, ve které máte označit osobu, která bude mít právo:

  1. být informována o zdravotním stavu ženy
  2. vyslovit souhlas nebo nesouhlas s poskytnutými zdravotními službami
  3. nahlížet do zdravotnické dokumentace ženy nebo do jiných zápisů, vztahujících se k jejímu zdravotnímu stavu a pořizovat si výpisy nebo kopie těchto dokumentů.3

Taková kolonka by měla být součástí každého „Informovaného souhlasu“, který v nemocnici dostanete k podpisu. Pokud si sepisujete porodní přání, je dobré pro jistotu tyto osoby zmínit i v něm. Osoby blízké, pokud nejsou výslovně pacientem označeny, totiž mají tato práva jen v případě, že se pacient nachází ve stavu, kdy není schopen osobu výše určit (např. přivezen do nemocnice v bezvědomí).4

Popíšu vám, co jednotlivé body v praxi znamenají:

 

1.       Právo být informován o zdravotním stavu ženy

 

Otec, jako osoba, kterou žena určila (a nemusí jít pouze o otce, může to být kdokoli, tedy i soukromá porodní asistentka či dula), má právo na informace o zdravotním stavu ženy a také právo klást doplňující otázky ve stejném rozsahu, jako žena.5 Jestli se chcete dozvědět více o informovaném souhlasu, stáhněte si zdarma můj e-book tady.

Při samotném porodu se proto může zdravotníků ptát na cokoli, co se týká zdravotního stavu ženy. Důležité je to i proto, že může nastat situace, kdy bude on sám dávat souhlas se zákrokem na ženě a je dobré, aby měl přehled o tom, co se děje.

Může to být i velká pomoc pro samotnou rodící ženu. Představte si následující situaci:

Žena má nějakou představu o svém porodu. Přeje si přirozený porod, bez zbytečných zásahů a medikace a vše má v porodním plánu. S postupujícím porodem ale její rozhodnost klesá. Zdravotníci jí nabízejí různé úlevové prostředky, které ale původně nechtěla. Otec jí ve chvíli, kdy už sama nemá sílu diskutovat, může pomoci se rozhodnout sérií otázek na zdravotníky:

 „Proč je takový prostředek potřeba? Existují nějaké jiné alternativy? Jsou s jeho použitím spojena nějaká rizika? Jakou výhodu bude mít pro další průběh porodu?“

Žena uslyší odpovědi a dokáže se rozhodnout o mnoho lépe.

 

2.       Právo vyslovit souhlas nebo nesouhlas s poskytnutím zdravotních služeb

 

Při porodu bude toto právo poměrně omezené. Otec (nebo jiná osoba, kterou žena určí), má právo vyslovit za ženu souhlas se zdravotními službami nebo je odmítnout jen za splnění několika podmínek:

  • žena nemůže s ohledem na svůj zdravotní stav vyslovit souhlas s poskytnutím služeb (např. je v bezvědomí, její vnímání je ovlivněno velkou bolestí nebo tlumící medikací) a
  • nejde o zdravotní služby, které lze poskytnout bez souhlasu, a to jsou:
    • neodkladná péče,
    • neodkladná péče nutná k léčbě vážné duševní poruchy, jejíž neléčení by znamenalo vážné poškození zdravotního stavu ženy.6

Rozhodující je zde také přání ženy projevené dříve, např. v porodním plánu. V praxi to znamená, že v situaci, kdy se žena dostane do stavu omezeného vnímání a je potřeba provést nějaký zákrok, zdravotníci budou nejprve zkoumat, jestli k němu dala dříve souhlas např. v porodním plánu nebo v „Informovaném souhlasu“. Pokud takový předchozí souhlas nemají, měli by se vždy zeptat osoby, kterou žena určila, tedy v našem případě otce.

Příklad:

Žena nepodepsala nemocniční „Informovaný souhlas“ a předložila vlastní porodní plán. V něm ovšem nezmínila, jak řešit přestřižení či dotepání pupečníku. Ve svém porodním plánu ale označila doprovázejícího manžela jako osobu, která má právo za ni vyslovit souhlas se zákrokem. Po porodu miminka byla velmi vyčerpaná a střídavě ztrácela vědomí. Jinak ale byli oba v pořádku. Nebylo ale možné zjistit od ženy, jak naložit s pupečníkem. Zdravotníci by se proto měli obrátit na manžela, který rozhodne, zda nechat dotepat či dá souhlas s přestřižením.

V praxi to takto často neprobíhá. Ženy mají zpravidla podepsaný nemocniční „Informovaný souhlas“, který je napsaný tak neurčitě, že dle zdravotníků pokrývá většinu situací. Takový informovaný souhlas je sice neplatný, nicméně bývá zdravotníky považován za platný, proto málokdy žádají doprovod o souhlas.

 

Je proto je nesmírně důležité, aby otec byl u porodu bdělý a strážil práva své ženy. A to doslova. Měl by totiž také ohlídat, jestli jsou dodržována všechna přání ženy, která má ve svém porodním plánu a pokud zdravotníci jednají proti němu, zakročit. V našem případě s pupečníkem by třeba žena mohla mít v porodním plánu požadavek na dotepání pupečníku, resp. odmítnutí jeho okamžitého přerušení. Zdravotníci mohou takové přání opomenout a otec může zakročit a upozornit je, že v porodním plánu žena má, že nechce ihned pupečník přestřihnout.

 

3.       Právo nahlížet do zdravotnické dokumentace ženy nebo do jiných zápisů, vztahujících se k jejímu zdravotnímu stavu a pořizovat si výpisy nebo kopie těchto dokumentů

 

S tímto právem se nepojí žádná zvláštní specifika. Přímo u porodu jej pravděpodobně nevyužijete, ale následně můžete chtít zjistit nějaké informace z vaší zdravotnické dokumentace. V tomto případě to může udělat i otec.

Pokud máte soukromou porodní asistentku s sebou, může být praktické označit ji jako osobu, která má právě toto oprávnění. Zdravotníci by ji pak v průběhu porodu měli nechat nahlížet do zdravotnické dokumentace a umožnit ji prohlédnout si například výsledky CTG.

 

Otec, jako zákonný zástupce dítěte

 

Podle § 28 odst. 3 písm. e) zákona o zdravotních službách, má dítě právo na nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce. Podrobně jsem se této tématice věnovala v článku zde.

Zákon stanoví stejné podmínky, jako v případě osoby blízké.

  • Přítomnost zákonného zástupce musí být v souladu:
    • s jinými právními předpisy,
    • s vnitřním řádem,
  • nesmí narušovat poskytování zdravotních služeb.

Důležité je si uvědomit, že zde zákon hovoří o právu dítěte na nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce. I když v případě osoby blízké zákon výslovně neomezuje dobu, po kterou může být taková osoba přítomna (např. tím, že by uvedl „v rozsahu návštěvních hodin“), pokud se jedná o nezletilého, zákon výslovně zdůrazňuje nutnou nepřetržitost přítomnosti zákonného zástupce.

Je to naprosto logické. Dítě, zvláště pak novorozenec, nemá plnou způsobilost k právnímu jednání. Nemůže rozhodovat o zdravotních službách, jaké mu budou poskytnuty. Nemůže si říct, co potřebuje. V našich podmínkách zdravotníci často nemají čas být nepřetržitě u něj a naplňovat jeho potřeby. Od toho má dítě svého zákonného zástupce. Proto v případě, kdy nemocnice hodlá omezovat jeho práva tím, že omezí přítomnost zákonného zástupce, měla by tak činit jen v těch nejkrajnějších případech, kdy je to skutečně nezbytně nutné.

Naopak povinností poskytovatele zdravotních služeb je vytvořit podmínky a opatření k zajištění uplatňování práv a povinností pacientů a dalších oprávněných osob, zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků při poskytování zdravotních služeb.7 Mezi taková práva patří i zajištění práva dítěte na nepřetržitou přítomnost jeho zákonného zástupce.

Okamžikem porodu se jím stává i otec. Bohužel nemocnice dosud nejsou dostatečně vybavené k tomu, aby umožňovaly pobyt otce s novorozencem na oddělení v případě, kdy je matka indisponována. Částečně to může být dáno také tím, že mnoho tatínků o to nestojí. Podle mého názoru lze takovou praxi změnit jen zvyšující se poptávkou. Někde je možné, aby byl otec s novorozencem na nadstandardním pokoji po dobu, než bude matka v kondici. Není důvod, proč by nešlo podobné podmínky zajistit všude a projeví-li otcové zájem, měly by se nemocnice snažit vyhovět.

Otec, jako zákonný zástupce dítěte, tak je oprávněn dát souhlas se všemi zdravotními službami, které jsou novorozenci poskytovány a zdravotníci by jej měli o takový souhlas vždy požádat. Praxe, kdy jsou na novorozenci stereotypně provedeny standardní vyšetření, měření a vážení, aplikace vitamínu K, vykapání očí apod., aniž by kdokoli otce či matku žádal o souhlas je proto protiprávní a výkony jsou prováděny bez informovaného souhlasu.

Zdravotník totiž může poskytnout nezletilému bez souhlasu či vědomí zákonných zástupců (nebo dítěte, je-li k tomu způsobilé) jen zdravotní služby, které jsou neodkladnou péčí:

  • nezbytnou k záchraně života nebo zamezení vážného poškození zdraví,
  • v případě podezření na týrání, zneužívání či zanedbávání,
  • k léčení vážné duševní choroby dítěte, jejíž neléčení by mohlo způsobit vážné poškození zdraví. 8

Je proto nanejvýš důležité, aby otec měl přehled o tom, co se s jeho dítětem děje. Aby se ptal, pokud jej zdravotníci neinformují sami od sebe. Obzvlášť je to důležité v případě, kdy mají rodiče jinou představu o péči o novorozence těsně po porodu (nepřejí si třeba mytí, měření, vážení apod.)

S tím souvisí i případný bonding s otcem, pokud je matka z nějakého důvodu indisponována. Porodnice sice už pokročily od dob porodů naší generace a otcové už mohou být prakticky po celou dobu porodu přítomni, bonding s otcem je ale bohužel ve většině českých porodnic stále ještě science fiction.

Přitom ale platí, že dítě má právo na NEPŘETRŽITOU přítomnost zákonného zástupce. Jediná legální omezení takové přítomnosti jsou:

  • rozpor s právními předpisy (Snad s hygienickými? Běžně funguje klokánkování nedonošenců. U zdravého donošeného dítěte s tím nemůže být problém),
  • rozpor s vnitřním řádem (o možnostech vnitřního řádu jsem psala výše),
  • narušování poskytování zdravotních služeb (pokud otec pouze drží zdravého novorozence na svém nahém těle, těžko tak může narušovat poskytování zdravotních služeb).

Není-li tady ale žádné z těchto omezení, je nemocnice povinna přítomnost otce u novorozence umožnit. Neumožněním bondingu s otcem bez objektivních důvodů tak trvale dochází k porušování právních předpisů ze strany nemocnic. Bohužel je velmi málo otců, kteří by o bonding stáli, proto není ani snaha ze strany porodnic se tím zabývat.

Pokud o něj stojíte, doporučuji pokusit se dopředu v porodnici domluvit a trvat s na svém. I když vám jej neumožní, můžete si stěžovat a zlepšit tak pozici pro další rodiče. Čím více takových požadavků bude, tím spíše se pro ně najde řešení.

 

Doprovod u porodu ve vztahu k úhradě poplatku za doprovod u porodu

 

Poplatek za doprovod porodu je platí (pokud vůbec) vždy právě tento doprovod, tedy otec. Je to proto právě on, kdo ho může odmítnout zaplatit.

Dnes už samozřejmě není možné doprovod vykázat od porodu jen proto, že nezaplatil poplatek. Pokud se vám něco takového stane, okamžitě si stěžujte, a kdyby vás snad chtěli násilím vyvést, můžete volat i Policii ČR. Samozřejmě u porodu nikdo nemá zájem o vytváření takto vyhrocených situací, proto doporučuji řešit poplatek předem. Více o tom, jak na poplatky v porodnici a proč by se vybírat neměly, si přečtěte tady.

 

Věřím, že vám, budoucím tatínkům, můj článek pomohl ujasnit si význam vaší role u porodu a máte už lepší představu o tom, co vše vás může v porodnici čekat. Přeji krásné porodní zkušenosti a vnímavé zdravotníky.

Kam dál?

»  Můj další článek naleznete tady >>

»  Chcete něco delšího? Zjistěte to nejdůležitější! 

      Jak má vypadat komunikace s lékařem.

   ⇒   Co vše máte právo vědět, než udělíte informovaný souhlas.

      Možná budete sami překvapeni. Stáhněte si zdarma můj e-book Informovaný souhlas – vše, co potřebujete vědět, ale bojíte se zeptat.

»  Anebo se staňte mým fanouškem na facebooku, a budete mít přehled o všech novinkách.
________________________________________________________________________________________________

Vysvětlivky:

1) Viz tento podobný případ, kterým se zabývala Veřejná ochránkyně práv: https://www.ochrance.cz/aktualne/tiskove-zpravy-2016/rodice-maji-pravo-doprovazet-sve-nezletile-deti-v-prubehu-hospitalizace/

2) § 46 odst. 1 písm. a) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů

3) § 33 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů

4) § 33 odst. 3 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů

5) § 31 odst. 1 písm. b) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů

6) § 38 odst. 3 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů

7) § 45 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů

8) § 38 odst. 4, 5 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů

Komentáře

Podobné články

Jsem právnička, ale především jsem matka. Mateřství mi otevřelo oči v mnoha směrech. Na základě své zkušenosti s nemocnicí pomáhám rodičů nacházet ty správné argumenty v situacích, kdy jsou ohrožena jejich práva a práva jejich dětí. Jsem také autorkou e-booku Informovaný souhlas – vše, co potřebujete vědět, ale bojíte se zeptat Více o mně si můžete přečíst zde.

Subscribe To Our Newsletter

Subscribe To Our Newsletter

Join our mailing list to receive the latest news and updates from our team.

You have Successfully Subscribed!