„Žádáme všechny maminky, aby se připravily na velkou vizitu!“ ozve se rozhlasem na oddělení šestinedělí. Všechny ženy už vědí, co to znamená. Uklidit pokoj. Hlavně, aby se na topení nesušily ručníky nebo aby se snad na nočním stolku nepovaloval nějaký ten kapesník. A pak rychle stáhnout kalhotky a čekat pod peřinou, až přijde primář. Ten, nebo jiný zdravotník, pak zpravidla před ostatními spolubydlícími při vizitě zkontroluje stav hojení poporodních poranění. Soukromí žen se často neřeší, jste přece v porodnici.

Jedná se o praxi, která je řadě žen nepříjemná. Hodnotí ji jako zásah do jejich intimní sféry, do jejich soukromí. Není jim příjemné být vyšetřovány před ostatními pacientkami zrovna na intimních partiích.

S ženami je na pokoji konzultován i jejich zdravotní stav. Rozhovor samozřejmě slyší i ostatní pacientky.

Je nezbytné se takové praxi podřídit? Čtěte dále.

 

Informované odmítnutí zdravotní péče

 

Když jste v lékařské péči, vše se točí kolem informovaného souhlasu. Zdravotní péči bez vašeho souhlasu poskytnout nelze. Žádnou.1 A to ani jednotlivá kontrolní vyšetření, která probíhají v průběhu vizit.

Jakmile přejdete z porodního sálu na oddělení šestinedělí, žádný písemný informovaný souhlas už zpravidla nepodepisujete. Souhlas s poskytováním zdravotní péče na oddělení šestinedělí tak probíhá zpravidla konkludentně, tedy ne slovně, ale tím, že se jednotlivým vyšetřením a zákrokům podvolíte.

Veškeré informace, týkající se jednotlivých výkonů, by proto měl personál sdělit ústně ještě před provedením zákroku. (To samozřejmě platí, i když podepisujete dokument obsahující váš informovaný souhlas. V tomto případě ale informace dostanete většinou i na papíře.)

Pokud jde o vizity a nedůstojné vyšetřování poporodních poranění, situace by měla vypadat asi takto:

Sestra nejprve pacientkám vysvětlí, co vizita obnáší, proč se dělá a jakým způsobem bude probíhat vyšetření. Následně by se měla zeptat, jestli s tímto způsobem ženy nemají problém s ohledem na jejich soukromí. Pokud by to některé vadilo, je na místě provést opatření, díky kterým nebude tolik zasaženo do soukromí a intimity žen. Samozřejmostí by měla být plenta. Pokud by ženě tento způsob nestačil, mělo by být možné domluvit se s ní na individuálním vyšetření a konzultaci.

Je pravděpodobné, že valná většina žen nebude mít s tímto způsobem vyšetřování problém. Přesto by se ty, které to mají jinak, neměly setkávat s negativní reakcí personálu. Snaha vyjít klientkám vstříc by měla být samozřejmostí.

I tak máte možnost se bránit, pokud by to na oddělení šestinedělí neprobíhalo tak, jak jsem popsala výše v ideálním případě. Každé vyšetření, tedy i vizita, podléhá informovanému souhlasu. Každý zdravotní zákrok, tedy i vyšetření při vizitě, můžete odmítnout. Měli byste dostat k podpisu revers a to je vše.

„Právo na soukromí je považováno za jedno z nejdůležitějších základních práv fyzické osoby, které chrání její lidskou důstojnost a další hodnoty, jako je svobodná interakce s ostatními i právo zvolit si informace, které volně poskytuje svému okolí.“2

 

 

Mlčenlivost

 

Častý nešvar, který se prolíná zdravotnictvím všeobecně, je sdělování informací o zdravotním stavu pacienta před ostatními lidmi. Otázka sama pro sebe jsou právě vizity, kde je stěží možné zajistit, aby ostatní pacienti rozhovor neslyšeli. Jak je to tedy s povinnou mlčenlivostí?

Povinná mlčenlivost zdravotnického pracovníka je upravena v § 51 zákona o zdravotních službách takto:

„Poskytovatel je povinen zachovat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb.“

Údaje kryté povinnou mlčenlivostí tak zákon definuje dvěma pojmy:

  • jedná se o „všechny skutečnosti“
  • o kterých se poskytovatel dozvěděl „v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb“.

Otázkou je, co vše spadá pod termín „o všech skutečnostech“. Právní teorie se přiklání k tomu, že je třeba tento termín vykládat spíše šířeji.

Může se jednat o obecné informace týkající se okolností osobního či pracovního života klienta i skutečnosti, které jsou svou povahou vysoce odborné. Údaje přímo související s poskytováním zdravotní péče i údaje, které se vztahují ke zcela jiným okolnostem, které klient poskytovateli sdělí mezi řečí. Spadají sem dokonce i údaje, které jsou nebo mohou být ostatním subjektům známé z povahy věci, např. samotný fakt hospitalizace.

Skutečnost je kryta povinnou mlčenlivostí od okamžiku, kdy se ji poskytovatel dozví.3

Spadají sem hlavně údaje o:

  • zdravotním stavu klienta,
  • o rodinné, finanční a sociální situaci klienta,
  • údaje vypovídající o sexuálním životě,
  • náboženském, filozofickém nebo politickém přesvědčení, údaje o členství v odborových organizacích,
  • národnostním, rasovém nebo etnickém původu,
  • trestné činnosti – např. z opisů rejstříku trestů.4

Mohou sem spadat údaje například o tom, že je klientka na rizikovém těhotenství, požádala o finanční výpomoc, zvažuje rozvod, bylo jí doporučeno změnit zaměstnání nebo omezit sportovní aktivity, výsledek sonografického vyšetření, průběh porodu, váha, míra i pohlaví dítěte, pokud tyto skutečnosti uvedla v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb.5

Porušením povinné mlčenlivosti je sdělování těchto údajů na veřejnosti, např. i informování o tom, jak se pacientka při porodu chovala apod.6 Nepochybně sem tedy spadá i rozhovor o takto citlivých údajích s pacientem během vizity na vícelůžkovém pokoji.

Jak je vidět, okruh údajů krytých povinnou mlčenlivostí je velice široký.

Druhá část definice je tvořena souslovím „v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb“. Není rozhodující, jestli se zdravotník dozvěděl informaci v rámci plnění úkolů z pracovního poměru nebo například mimo ordinační hodiny. Rozhodující je, jestli v tu chvíli poskytoval zdravotní služby. Povinná mlčenlivost se proto vztahuje i na případy první pomoci nebo jakékoli jiné poskytování zdravotní péče.

Na druhou stranu se povinná mlčenlivost nevztahuje na situace, kdy se zdravotník informace dozví jinak, než v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb, třeba od kamarádky při kávě.

Výjimky z povinné mlčenlivosti

 

Z povinné mlčenlivosti zdravotníka existují samozřejmě i výjimky (§ 51 a násl. zákona o zdravotních službách). Absolutní povinná mlčenlivost by mohla v končeném důsledku vést ke komplikacím při poskytování zdravotních služeb.

Nejčastější a nejdůležitější výjimkou je souhlas klienta. Jde o případy, kdy klient udělí souhlas se sdělováním údajů krytých povinnou mlčenlivostí konkrétní osobě a ke konkrétnímu účelu.7

Před vizitou by se proto měl personál vždy zeptat, zda klient souhlasí s tím, že s ním budou o jeho zdravotním stavu hovořit na pokoji a informace může slyšet i spolubydlící. Pokud by mu to vadilo, je nutné nalézt jiné řešení, jak s klientem jeho zdravotní stav probrat, třeba individuálně v ordinaci nebo jinde.

Jen na okraj uvádím další výjimky z povinné mlčenlivosti (§ 51 odst. 2 zákona o zdravotních službách):

  • předávání informací nezbytných pro zajištění návaznosti zdravotních služeb (může jít například o komunikaci mezi jednotlivými odděleními porodnice nebo předávání lékařských zpráv mezi porodnicí a gynekologem ženy apod.)
  • sdělování nebo oznamování údajů nebo jiných skutečností, pokud ze zákona o zdravotních službách nebo jiných právních předpisů vyplývá, že údaje nebo skutečnosti lze sdělit bez souhlasu pacienta (např. § 65 odst. 2 zákona o zdravotních službách),
  • sdělování údajů nebo jiných skutečností pro potřeby trestního řízení způsobem stanoveným právními předpisy upravujícími trestní řízení; za porušení povinné mlčenlivosti se rovněž nepovažuje sdělování údajů nebo jiných skutečností při plnění zákonem uložené povinnosti překazit nebo oznámit spáchání trestného činu.

Dalším průlomem do povinné mlčenlivosti zdravotníka je ochrana vlastních práv v trestním řízení, občanskoprávním řízení, rozhodčím řízení a ve správním řízení (v podrobnostech odkazuji na § 51 odst. 3 zákona o zdravotních službách).

Mezi další výjimky z povinné mlčenlivosti zákon označuje sdělování údajů zdravotnickým pracovníkem, který je členem komory, pro účely řízení prováděných orgány komory.

 

Co říci závěrem?

Není vaší povinností podrobit se jakémukoli zdravotnímu výkonu. Každý zákrok podléhá vašemu informovanému souhlasu, a to včetně kontroly při vizitě. Každý zákrok proto můžete odmítnout.

Máte právo na ochranu soukromí. Nemusíte se podrobovat žádným, pro vás nedůstojným, zákrokům.

 

Kam dál?

»  Můj další článek najdete tady >>

»  Chcete něco delšího? Zjistěte to nejdůležitější! 

      Jak má vypadat komunikace s lékařem.

   ⇒   Co vše máte právo vědět, než odsouhlasíte zdravotní péči.

      Svými právy budete sami překvapeni. Stáhněte si ZDARMA můj e-book Informovaný souhlas – vše, co potřebujete vědět, ale bojíte se zeptat.

»  Anebo se staňte mým fanouškem na facebooku, a budete mít přehled o všech novinkách.
________________________________________________________________________________________________

Vysvětlivky:

1) Výjimky sice existují, ale nedopadají na převážnou většinu klientů, zejména v období po porodu. Jde o § 38 zákona o zdravotních službách a jedná se zpravidla o případy, kdy jsou zdravotní služby poskytovány v souvislosti s úředním rozhodnutím, jako je nařízená karanténa či ochranné léčení nebo případy, kdy pacient není schopen sám o sobě rozhodovat.

2) Ochrana soukromí při poskytování zdravotní péče z pohledu práva veřejného. Právní prostor  [online]. SOVOVÁ, Olga, ©2018. Poslední změna 5.3.2018. [cit. 9.4.2019]. Dostupné z: https://www.pravniprostor.cz/clanky/obcanske-pravo/ochrana-soukromi-pri-poskytovani-zdravotni-pece-z-pohledu-prava-verejneho

3) UHEREK, Pavel. Povinná mlčenlivost v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb. 1. vydání. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2014. s. 13-14. s. 35.

4) UHEREK, Pavel. Povinná mlčenlivost v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb. 1. vydání. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2014. s. 13-14. s. 37.

5) Vondráček, L. Povinná mlčenlivost, Moderní babictví, ročník 2003, číslo 1, dostupné on-line zde: http://www.levret.cz/publikace/casopisy/mb/2003-1/?pdf=169

6) Vondráček, L. Povinná mlčenlivost, Moderní babictví, ročník 2003, číslo 1, dostupné on-line zde: http://www.levret.cz/publikace/casopisy/mb/2003-1/?pdf=169

7) UHEREK, Pavel. Povinná mlčenlivost v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb. 1. vydání. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2014. s. 13-14. s. 48.

Komentáře

Jsem právnička, ale především jsem matka. Mateřství mi v mnohém otevřelo oči, a proto pomáhám rodičům znát jejich práva a práva jejich dětí. Jsem také autorkou knihy (a e-knihy) Příručka informovaného rodiče do porodnice, která už pomohla více jak 90 rodičům stát si za svými právy a e-booku Informovaný souhlas – vše, co potřebujete vědět, ale bojíte se zeptat Více o mně si můžete přečíst zde.

Subscribe To Our Newsletter

Subscribe To Our Newsletter

Join our mailing list to receive the latest news and updates from our team.

You have Successfully Subscribed!